Bezpečnost potravin

Technika genetických markerů urychluje šlechtění měkkého ovoce

Vydáno: 29. 10. 2008
Autor:

Šlechtitelé měkkého ovoce ve skotském výzkumném ústavu SCRI používají techniku genetických markerů, která pomáhá urychlit tradiční proces šlechtění měkkého ovoce.

     Šlechtitelé měkkého ovce ve skotském výzkumném ústavu Scottish Crop Research Institute (SCRI) používají novou techniku genetického značkování, která pomáhá urychlit tradiční proces šlechtění měkkého ovoce.
     Genetické markery jsou geny, které vytvářejí rozpoznatelnou charakteristiku, která, jakmile je jednou identifikována, může dovolit selekci určitých vlastností. Tato technika vede k rychlejšímu vytváření nových odrůd než při konvenčním šlechtění, která funguje zkřížením dvou rodičů, kteří mají požadované vlastnosti. Konvenční šlechtění může někdy být sázkou do loterie, protože rekombinace genů během pohlavní reprodukce může vést k tomu, že mnoho potomků je podřadných.
     Hlavní výzkumník SCRI pro výzkum černého rybízu Rex Brennan využívá genetické značkování ke šlechtění nových odrůd černého rybízu rezistentníchvůči roztoči – vlnovníku rybízovému (Cecidophyopsis ribis), přenašeči viru virového zvratu rybízu (black currant reversion virus). Využívá také genetických markerů, aby zvýšil obsah vitamínu C ve šťávě z černého rybízu, protože marker DNA pro vitamín C je v současnosti identfikován. Šťávy z černého rybízu, jako například Ribena jsou hlavním zdrojem antioxidantů, ale komerční odrůdy enormně kolísají ve svém obsahu vitamínu C, od nejnižší hodnoty cca 100 g/100 ml k nejvyšší více než 400 g/100 ml.
     U malin existují podobné možnosti, jak spojit kvalitativní charakteristiky plodů s identifikovatelnými markery DNA ke šlechtění prémiového ovoce. Výzkumná pracovnice Susan McCallum ukázala návštěvníkům konference SCRI příklady diverzity barev plodů u malin s cílem šlechtění na červenou barvu v prostředku barevné škály. To se stane mnohem snadnější, jakmile identifikuje zúčastněné geny. Předpověděla, že markery DNA by mohly snížit čas potřebný vytvoření nové odrůdy o polovinu – který by u malin mohl být snížen z osmi let na čtyři – od prvního křížení ke konečné odrůdě.
     Šlechtění za pomoci genetických markerů by mohlo být používáno také ke zlepšování chuti plodů identifikováním genů pro hořkost a kyselost.