Bezpečnost potravin

Trendy ve výrobě potravin podle společnosti Mintel

Vydáno: 28. 3. 2008
Autor:

Snižuje se přídavek aditiv, využívají se tradiční domácí receptury a zapomenuté suroviny, zavádějí se environmentálně šetrné postupy, podporuje se „fairtrade“.

Společnost Mintel, která během několika desetiletí svého působení rozšířila spektrum svých pracovišť z původního Londýna po celém světě, se zabývá předpovídáním trendů v mnoha oblastech, a sice na základě analýz trhu a výzkumu chování spotřebitelů. Společnost působí také jako poradce při vývoji nových výrobků.
Hlavní trendy ve sféře potravin a nápojů pro r. 2008
1) Aditiva, aromata a tradiční pokrmy
Odklon o nezdravých potravin a zaměření na prospěšné potraviny (přírodní a v souladu s dobrým životním prostředím) se stále více projevuje v tom, že výrobci používají v recepturách méně umělých barviv, konzervačních prostředků a aromat. Je zde snaha, aby seznam složek uvedený na obalu potravin byl co nejkratší a nejsrozumitelnější („Clean label“) a aby se průmyslové výrobky stále více podobaly produktům připraveným doma. V uvádění takových výrobků  je z evropských zemí výrazně nejpokročilejší Anglie. Ostatní země ji následují, přičemž zároveň probíhá ověřování bezpečnosti aditiv úřadem EFSA. Výrobci aditiv se zaměřují na vývoj alternativ bez negativních účinků.
Mintel předpokládá, že výrobci se budou snažit uvádět na obalu více informací o původu a způsobu výroby složek, aby působili transparentněji a aby podpořili národní zájmy.
S tímto trendem souvisí i návrat k tradičním pokrmům a k již zapomenutým složkám stravy. Tak např. opět nabývají na významu obiloviny jako amarant, quinoa, proso a kamut, a to i proto, že jsou bezlepkové.
2) „Carbon fingerprint“
Do centra zájmu výrobců i spotřebitelů se stále ve větší míře dostává „uhlíková stopa“ – nástroj k měření dopadů lidských aktivit na životní prostředí vyjadřovaný v ekvivalentech oxidu uhličitého CO2. Cílem je vyrábět produkty s nízkou energetickou náročností a technologiemi v souladu se zájmem o zachování životního prostředí.
S tímto cílem souvisí zkracování tzv. potravinových mílí (Food Miles“, „Air Food Miles“, „Food kilometres“) – vzdáleností, které potravina urazí z místa svého původu do místa spotřeby, tzn. upřednostňování místních potravin a surovin. Také nastává odklon od plastových lahví – pro r. 2008 předpovídá Miles výrazný odklon od pitné vody v lahvích. V USA ještě pokračuje boom vody v lahvích, ale na některých trzích se již ukazuje návrat k vodě z kohoutku (snižování se však netýká ochucené vody v lahvích).
3) Fairtrade
Fair Trade je alternativní – spravedlivější přístup ke konvenčnímu mezinárodnímu obchodu, který klade důraz na sociální a ekologický rozměr výroby a obchodu. Očekává se, že toto celosvětové hnutí, které je již v Evropě relativně dobře zavedeno, se bude více uplatňovat i v USA, Latinské Americe a Asii. Jeho cílem je dát šanci lidem z rozvojových zemích vymanit se vlastními silami z bludného kruhu bídy a žít důstojný život. Prostředkem k tomu má být především poskytování férových obchodních podmínek pro zapojené výrobce a informováním spotřebitelů o situaci výrobců a jejich zaměstnanců v rozvojových zemích. Na užívání známky Fairtrade dohlíží certifikační a kontrolní asociace Fairtrade Labelling Organizations (FLO).
 
Food Design, 2008, č. 1, s. 8