Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Účinek etanolu na lidský organismus do kategorie

Chemická rizika > Rizikové faktory - Archiv> Chemická rizika> Rizikové faktory - Archiv
Aktuality > Aktuality

Účinek etanolu na lidský organismus

Vydáno: 11.8.2011
Tisk článku
Autor: Mgr. Jana Kubcová Beránková
Poškození organismu konzumací alkoholu je odvozeno od jeho metabolismu a látek při něm vznikajících.

Přímý účinek alkoholu se projevuje především změnami biologických membrán, ovlivněním jejich propustnosti, případně i mezibuněčných interakcí s možným vznikem malnutrice (nedostatku živin) působením alkoholu na epitel tenkého střeva. Alkoholový exces a etylismus narušují absorpci živin a vitaminů inhibicí aktivního transportu nebo snížením aktivity enzymů. Etanol zvětšuje slizniční propustnost, mění motilitu střev a poškozuje vstřebávání vody a elektrolytů. Předpokládá se účast zánětlivých mediátorů a působení bakteriálních lipopolysacharidů ve střevě. Bakteriální flóra se odlišuje kvalitativně i kvantitativně od flóry zdravých jedinců s nálezem vyššího počtu koliformních, gram-negativních a anaerobních bakterií.

Alkohol je rizikovým faktorem nádorového bujení. Z hlediska metabolismu etanolu je řada mechanismů vedoucích k možnému nádorovému bujení - zvýšený oxidační stres, vznik modifikovaných bazí  DNA a další. V současnosti jsou dostatečné důkazy pro podíl alkoholu na vzniku nádorů horního trávicího traktu, kolorektálního karcinomu a nádorů prsu. Konference WHO uvádí jako rizikovou hodnotu 20 g etanolu/ den pro vznik kolorektárního karcinomu.

Alkohol vyvolává další onemocnění trávicího traktu, zejména se podílí na vzniku chronického zánětu pankreatu, dále na vzniku osteoporózy, poškození svalů, nervového systému, a narušuje psychiku člověka.
V souvislosti s vysokou konzumací alkoholu (úrazy, jaterní onemocnění, nádory atd.) zemře v EU průměrně ročně 195 000 osob. Jedná se o 3. příčinu časného úmrtí a onemocnění v EU za kouřením a nemocemi spojenými s vysokým krevním tlakem.
(Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN Praha - "Pít či nepít alkoholické nápoje?")

Zdroj:  Výživa a potraviny – 4/2011


 

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021