Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Únik kyanidů do Bečvy Hranický kras a jeho systém neohrozí do kategorie

Aktuality > Aktuality

Únik kyanidů do Bečvy Hranický kras a jeho systém neohrozí

Vydáno: 25.9.2020
Tisk článku
Autor: MENDELU
Hodnocení situace odborníky Mendelovy univerzity v Brně

Výskyt kyanidů v Bečvě, který znamená jednu z největších ekologických havárií posledních let na Moravě, patrně negativně nezasáhne blízký Hranický kras s nejhlubší zatopenou propastí na světě. Kras stejně jako lázně Teplice nad Bečvou leží přibližně 20-30 km po proudu od pravděpodobného místa původu znečištění.

„Zdejší minerální voda, místně nazývaná kyselka je specifický druh podzemní vody. Podstatné je, že její hladina se nachází o 60-100 cm výše, než je hladina v řece Bečvě. Přímé nebezpečí tedy zdejším kyselkám nehrozí. Výše se nachází nejen hladina kyselek ve vrtech, které lázně využívají pro léčebné účely, ale i v Hranické propasti a okolních jeskyních," uvedl Milan Geršl z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, podle kterého kontaminace podzemního systému včetně minerálních vod v tomto případě nehrozí. Výše než samotná Bečva je v zasažené oblasti i hladina podzemních vod, která vyvěrá v nejnižších místech krajiny a teče do Bečvy.

Podle Geršla, který se jeskynním systémem v oblasti dlouhodobě zabývá, ale nejsou známá všechna místa, kde může docházet k zasakování vod do podzemí, ze kterých se následně kyselka vytváří. „Některé ze zdrojových lokalit se pravděpodobně nacházejí i v řečišti řeky Bečvy. Podstatné, je že známe stáří zdejší kyselky i její složení. Z toho víme, že po zasáknutí bude povrchová voda v podzemí pobývat nejméně 30 až 50 let a bude ředěna a míchána dalšími vodami. Organické látky se v tomto prostředí rozkládají a postupně dochází k jejich degradaci. Pokud se tyto nepříjemné události nebudou opakovat příliš často, tak ke změně kvality nedojde," uvedl vědec.

Podle něj chemické látky sorbují do říčních sedimentů. Tento proces je rychlejší, pokud řeka teče pomaleji, vliv má i množství organické hmoty v sedimentu. Sedimenty slouží jako substrát pro vodní rostliny, ty jsou pak potravou dalších živočichů a přímo v sedimentech nebo na nich celá řada živočichů žije. „Proto bude důležitý také dlouhodobý monitoring dalších složek ekostému. To vše záleží na prokysličení vody, teplotě, proslunění, jejím pH, množství organické hmoty, přítomnosti jiných sloučenin a dalších parametrech," dodal Geršl, podle kterého ale všechny reakce na kyanidy a jejich sloučeniny nelze do detailu předvídat.

Kontakt pro bližší informace: doc. Mgr. Milan Geršl, Ph.D., Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky, Agronomická fakulta, Mendelova univerzita, gersl.milan@gmail.com, tel.: 777 274 373

 

Zdroj: mendelu.cz

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018