Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Úsilí o zákaz kyseliny borité do kategorie

Přídatné látky (éčka) > Vlivy na zdraví - Archiv> Přídatné látky (éčka)> Vlivy na zdraví - Archiv

Úsilí o zákaz kyseliny borité

Vydáno: 7.4.2010
Tisk článku
Některé státy EU požadují zařazení kyseliny borité na černou listinu REACH kvůli kancerogenním, mutagenním a teratogenním účinkům.

Dánsko, Francie  Německo požadují, aby  byla kyselina boritá (E 284) zakázána jako aditivum do potravin, a aby se dostala na černou listinu REACH, tzn. na seznam velmi podezřelých látek. Důvodem jsou její  kancerogenní a mutagenní účinky při vysokých dávkách a  toxicita z hlediska reprodukce a poškození prenatálního vývoje plodu.

V r 2008 byla zařazena mezi rizikové látky kategorie 2  - v Evropské směrnici 67/548/EHS: R60 (může poškozovat plodnost) a  R61 (může způsobovat poškození dosud nenarozeného dítěte).

EU Food Law, 2010, č. 429, s. 24

Wikipedia

Poznámka

Kyselina boritá je používaná  v biocidních  a konzervačních přípravcích, výrobcích pro osobní hygienu, aditivech určených ke konzervaci potravin,ve skle, keramice, hnojivech, přípravcích proti hoření a dalších průmyslových produktech. Soli kyseliny borité s alkalickými kovy nacházejí uplatnění při impregnaci dřeva proti plísním, houbám a hnilobám. Ošetření dřeva kyselinou boritou zároveň snižuje jeho hořlavost a tím možnost vzniku požáru v budovách.

Kyselina boritá i její soli odpuzují nepříjemný hmyz jako mravence, šváby apod., a slouží proto jako součást insekticidů.

V případě potravin se dříve používala hlavně ke konzervaci masa, masných produktů, ryb a mléčných produktů. V současné době je v mnoha zemích světa jako aditivum do potravin zakázána (např. v USA zákonem o potravinách z r. 1983). V EU se připouští její použití pouze ke konzervaci kaviáru (E 284 - kyselina boritá, E 285 - tetraboritan sodný). Toxicita se mj. projevuje poruchami trávicího systému, poškozením ledvin a ztrátou chuti k jídlu.

V literatuře existují zmínky o přítomnosti nepatrných množstvích kyseliny borité v datlích nebo švestkách, v mléce a vejcích, „italské“ soli. Lze předpokládat, že se v těchto případech nejedná o úmyslně přidanou látku, ale o přirozený výskyt.

V řadě produktů vyráběných v Malajsii však přídavek kyseliny borité není vůbec výjimkou. Kromě kaviáru je tato látka nacházena např. v rýžových knedlíčcích v množství 4.86 ppm až 1,695ppm (Penang, Kuala Lumpur), nudlích a v dalších potravinách.

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021