Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek V ČR se po třech letech objevila hniloba včelího plodu do kategorie

Aktuality DO > Aktuality DO
Aktuality > Aktuality

V ČR se po třech letech objevila hniloba včelího plodu

Vydáno: 4.6.2019
Tisk článku
Autor: SVS
Tisková zpráva SVS ze dne 3. 6. 2019

V České republice byla po třech letech prokázána nebezpečná nákaza včel – hniloba včelího plodu. Nákaza se objevila na stanovišti včel v okrese Semily v Libereckém kraji. Včelstva v ohnisku včetně úlů byla v souladu s platnou legislativou usmrcena a zlikvidována spálením. Aby zamezila možnému šíření nákazy, stanovila Krajská veterinární správa pro Liberecký kraj (KVS) okolo ohniska nákazy ochranné pásmo, ve kterém platí mimořádná veterinární opatření.

Ve vytyčeném ochranném pásmu, které zahrnuje katastrální území v okruhu minimálně 3 km kolem ohniska nákazy, mají chovatelé povinnost dodržovat určitá opatření zejména ve vztahu k přesunům včelstev a sledování příznaků nákazy.

Hniloba včelího plodu je na základě zákona považována za tzv. nebezpečnou nákazu.  V případě podezření z výskytu této nákazy mají chovatelé povinnost uvědomit místně příslušnou KVS. Ta provede klinickou prohlídku na stanovišti včel a v případě potřeby odebere vzorky k laboratornímu vyšetření.

Za hlavního původcem hniloby včelího plodu je považována nesporogenní bakterie Melissococcus plutonius. Mezi další původce je řazena sporogenní bakterie Paenibacillus alvei. Nákaza může být do chovu zavlečena při zalétávání včel, loupežemi, roji neznámého původu, infikovanými plásty, úly či včelařskými pomůckami. Nákaza není nebezpečné pro člověka.

Tak jako v případě dalších nákaz, je důležitá prevence. Zejména se jedná o dodržování zásad správné chovatelské praxe, provádění průběžné dezinfekce a obměny úlů, rámků a ostatního včelařského vybavení. Rovněž je vhodné používání plástů, úlů a včelařských pomůcek z ověřených zdrojů. Chovatelé by si měli pořizovat včely pouze ze známých a ověřených zdrojů a neumisťovat roje neznámého původu na svá stanoviště a zamezit přístupu včel do neobsazených úlů.

Hniloba včelího plodu se klinicky projevuje spíše na larvách, které hynou ještě před zavíčkováním, nejčastěji ve stáří čtyř dnů. Postižené larvy vykazují změnu barvy od žluté až po hnědou a ztrácejí svůj normální lesklý vzhled a segmentaci (článkování těla). Infikované larvy se časem rozloží a klesají na dno buňky, kde se mění v tmavé příškvary, které lze na rozdíl od infekcí způsobené morem včelího plodu snadno odstranit. Dochází postupně ke slábnutí včelstva. Můžeme pozorovat také mezerovitost plodu. Léčba hniloby včelího plodu je zakázána.

 

Hlavní klinické rozdíly mezi morem a hnilobou včelího plodu

 

Mor včelího plodu

Hniloba včelího plodu

Postižený plod

ve stádiu zavíčkované larvy

nezavíčkovaný plod

Mezerovitost plodu

ANO

ANO

Vzhled larvy

ztráta článkování (segmentace) těla, larva se mění až na hnědě zbarvenou hmotu, která se při vytahování z buňky táhne za sirkou

ztráta článkování (segmentace) těla, změna barvy do žluté nebo šedohnědé

Příškvary

pevně lpí na buňce

lze je snadno odstranit ze dna buňky

Zápach

klihovitý zápach
rozkládajících se buněk

kyselý zápach
rozkládajících se buněk

 

 

Petr Vorlíček
tiskový mluvčí SVS

Zdroj: SVS


Foto: Shutterstock

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018