Bezpečnost potravin

V zdravém chovu zdravý rozum

Vydáno: 12. 11. 2008
Autor:

Tisková zpráva SVS ČR ze dne 12.11.2008.

Ano, jedno by mělo podmiňovat druhé a zdá se, že v naprosté většině českých chovů tomu tak je. Kromě jiného je hned v úvodu veterinárního zákona v povinnostech chovatele, konkrétně v § 4, odstavci 1, písmenu c zmíněno, že chovatel je povinen bránit vzniku a šíření nákaz a jiných onemocnění zvířat.
 
Toto ustanovení je aktuální po celý rok, zejména pak v podzimním období, kdy může být zvýšené riziko zavlečení či rozvlečení některých nákaz; je možné jmenovat například nakažlivá, tj. přenosná, plísňová onemocnění způsobená trichofyciemi, nebo již pozapomenuté riziko aviární influenzy – ptačí chřipky.
 
A jak může chovatel bránit vzniku a šíření? Dodržováním základních zoohygienických opatření, mezi která patří například to, že do chovů smějí pouze osoby zde zaměstnané, způsobilé, proškolené, které používají patřičných ochranných pomůcek. V chovech drůbeže, které jsou většinou uzavřené, využívají tzv. hygienických smyček, to znamená, že v oblečení, ve kterém do práce přišly, nesmějí tyto osoby do chovů. Samozřejmě do chovů může vstoupit orgán státního veterinárního dozoru.
 
Na základě novelizovaného zákona o policii může na pozemek, popřípadě do chovatelského zařízení vstoupit i policie, pokud je zde vysloveno důvodné podezření na týrání zvířat. Ta však do těchto prostor vstupuje opět s pracovníkem státního veterinárního dozoru.
 
Navíc je třeba dodat, že zejména pokud jde o chovy drůbeže, již více než rok platí mimořádná veterinární opatření, která byla přijata kvůli riziku ptačí chřipky, a z nich lze citovat, že chovatelé jsou mimo jiné povinni zamezit vstup do chovatelských zařízení nepovolaným osobám. Právě v loňském roce se nezvládnutými kontakty mezi několika chovy „podařilo“ tuto nákazu rozvléci.
 
Proč tak obsáhlé vysvětlení, kdo smí do chovů? Na Státní veterinární správu ČR se totiž obrátila dotazem jedna organizace s dotazem, odkud lze dovodit, že do chovů nesmí cizí osoby, a co s tím má dělat zdravý rozum.
 
Státní veterinární správa skutečně usiluje o zabezpečení zdraví zvířat, welfare zvířat i zdraví lidí a vychází z platné veterinární legislativy a také i, z toho zdravého rozumu – viz informace a tisková vyjádření na jejích webových stránkách www.svscr.cz.
 
Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: www.svscr.cz.  

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR