Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Varování před příjmem arzénu z rýže a mořských produktů do kategorie

Chemická rizika > Rizikové faktory - Archiv> Chemická rizika> Rizikové faktory - Archiv

Varování před příjmem arzénu z rýže a mořských produktů

Vydáno: 18.11.2009
Tisk článku
Na základě studií zjišťujících vysoký obsah arzénu v živočišných mořských produktech, řasách a cereáliích, varuje úřad EFSA před rizikem především u dětí a osob konzumujících velká množství rýže.

Podle stanoviska panelu CONTAM úřadu EFSA z 12. října 2009 (EFSA-Q-2008-425, zveřejněno 22. 10. 2009) jsou zvýšeným příjmem arzénu ohroženy především děti a osoby konzumující velká množství rýže. Mezi zdravotně škodlivým množstvím arzénu a množstvím, jaké mohou lidé běžnou stravou přijmout je jen malý rozdíl. Potraviny jsou hlavním zdrojem příjmu arzénu. Je třeba snížit především množství toxičtějších forem anorganického arzénu. V rámci EU nejsou zatím stanoveny harmonizované limitní hodnoty pro arzén v potravinách .
Pro získání informací o stavu zatížení potravin bylo shromážděno přes 100 000 výsledků z analýz různých potravin z 15 členských zemí EU. Dvě třetiny výsledků byly pod mezí detekce. V 98 % analýz byl stanovován celkový arzén, jen v několika případech byly získány informace o konkrétní obsažené formě arzénu.
Nejvyšší obsah arzénu byl zjištěn v rybách a mořských produktech, a speciálně v suplementech na bázi řas hijiki. Dalším významným zdrojem jsou produkty ze zrnin, a to především výrobky na bázi rýže, otrub a klíčků. Obsah arzénu u určitého druhu potraviny do jisté míry závisí na způsobu zpracování (teplota – čas), takže např. po kuchyňské úpravě je obsah vyšší nebo nižší než v surovině.
Pro hodnocení příjmu arzénu lidmi lze kalkulovat s množstvím 0,3 mg anorganického arzénu /kg ryb a 0,1 mg/kg mořských produktů. Spotřeba v evropských zemích byla odhadnuta na 0,13 až 0,56 μg/kg tělesné hmotnosti denně. Vzhledem k rozdílu ve stravovacích zvyklostech se může skutečný příjem výrazně 1 lišit (faktor 2 až 3). Osoby konzumující velké množství rýže dosahují příjmu anorganického arzénu  kolem 1 μg/kg tělesné hmotnosti denně a konzumenti zaměření na vysokou spotřebu výrobků z řas až 4 μg/kg . V tom ještě není zakalkulován specifický způsob stravování vegetariánů.
Studie ukazují, že nejohroženější skupinou jsou děti do tří let, u nichž se příjem odhaduje na 0,50 až 2,66 μg/kg tělesné hmotnosti denně. Odhady nezahrnují děti s intolerancí mléka, které konzumují nápoje na bázi rýže, u těch je přívod ještě vyšší.
Dosud byl odborníky FAO/WHO stanoven prozatímní tolerovatelný týdenní  příjem PTWI 15 μg/kg tělesné hmotnosti. Protože však je zjišťován vliv anorganického arzénu i při nižším příjmu  na vznik rakoviny plic, močového systému a kůže a další nemoci shodl se panel odborníků  CONTAM, že pro účely stanovení rizika z anorganického arzénu se použije místo hodnoty PTWI rozmezí 0,3 až 8 μg/kg tělesné hmotnosti denně. Nejrozšířenější z organických forem arzénu (hlavně v mořských produktech je  arsenobetain, který je považován za neškodný.  Arzenocukry a  arzenolipidy jsou většinou metabolizovány v lidském organismu na dimetylarzinát, o jehož toxicitě nejsou přesné informace. Ani pro další organické sloučeniny arzénu nejsou k dispozici data o toxicitě, takže zatím nelze riziko posoudit.

EU Food Law, 2009, č. 412, s. 10-11

Předcházející informace:
Arzén v rýžových nápojích

Nebezpečný arzén v nápojích

Arzén v potravinách

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018