Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Vliv antibiotik na maso a masné výrobky do kategorie

Chemická rizika > Rizikové faktory - Archiv> Chemická rizika> Rizikové faktory - Archiv
Živočišná výroba - Archiv > Živočišná výroba - Archiv> Zemědělství - Archiv

Vliv antibiotik na maso a masné výrobky

Vydáno: 5.11.2008
Tisk článku
Převládání rezistence vůči antibiotikům u mikroorganismu Escherichia coli u masa zvířat zpracovávaných v potravinářství.
V roce 2001 byl v Německu Spolkovým úřadem pro ochranu spotřebitelů a bezpečnost potravin, který se zabývá aktuální úrovní rezistence vůči antibiotikům, sledován její další vývoj a šíření. Zjišťováním údajů o citlivosti mikroorganismu Escherichia coli v potravinách živočišného původu se ukazuje, že rezistentní úroveň odpovídá použitému množství působící látky. Vysoké hodnoty rezistence byly zjištěny zejména vůči tetracyklinu (až 80 procent) a u kombinace Tirmethiprim/Sulfamethoxasol (až 45 procent). Což se projevovalo v různé výši podle druhu zvířete. Starší beta-laktamantibiotika vykazují rovněž silné omezení účinnosti, až 65 procent. Naproti tomu byla zřídkakdy zjištěna rezistence vůči Cephalosporinu třetí a čtvrté generace a vůči Fluorchinolulonu. Převážný počet zkoumaných látek vykazuje rezistenci u méně než 10 procent případů.
Každé nasazení antibiotika také vede k selekci a rozšíření rezistence. Přenos rezistentních bakterií mezi různými lidmi, různými druhy zvířat a rovněž mezi zvířaty a lidmi, tvoří důležité hledisko při rozšiřování antimikrobiální rezistence. Přitom může jít, vedle přímého přenosu rezistentních bakterií, také k přenosu rezistentních genů na bakteriální flóru nového hostitele. Jelikož lidská i veterinární medicína používá antibakteriální látky se stejnými účinnými skupinami, je často nemožné doložit, je-li zjištěná rezistence u člověka následkem chemoterapie prováděné u lidí nebo přešla-li ze složek veterinární medicíny. K vypracování preventivních opatření je nutné zřídit platnou databázi stavu rezistence v bakteriálních populacích.
Dynamiku antimikrobiální rezistence nelze, vzhledem k její komplexnosti, vystihnout paušálním vyhodnocováním. Vyžaduje diferencované vědecké analýzy, které jsou schopné popsat veškeré příčiny necitlivosti infekčního působení vůči antibiotikům a jejich vlivu na lidi a zvířata.
Odběr vzorků k vyšetřování bakteriálních izolátů postupuje podle předem stanoveného plánu s ohledem na stav zvířat v jednotlivých spolkových zemích. Vyšetření více izolátů jednoho druhu bakterií z jednoho stáda bylo během studie přiřazeno a vybráno ke sledovanému vzniku infekčního onemocnění. Byly sledovány vybrané údaje o velikosti stáda, způsobu jeho využití, stavu a stáří zvířat a datu odběru vzorků. Naměřené hodnoty byly zařazeny do těchto kategorií: “citlivá”, “středně citlivá” a “rezistentní”. Jsou roztříděny na základě klinických mezních hodnot, které jsou vztaženy na všechny možné úspěšné terapie.
Intenzivním a ne vždy oprávněným a nekritickým nasazením antibiotik se selektují bakteriální rezistence a vůči antibiotikům se vyvíjejí nové bakteriální rezistence. Do popředí vstupuje ovlivnění lidí vnesením rezistentních bakterií živočišného původu do potravinového řetězce a ostatních ekosystémů. Pro šíření antimikrobiální rezistence má velký význam maso a masné výrobky, neboť nelze zamezit jistému stupni kontaminace během porážky a zpracování masa. Proto tvoří maso přímý spojovací článek mezi bakteriemi přítomnými v tělech živočichů a člověka. Ale také ostatní potraviny jako mléko a mléčné výrobky nebo vaječné skořápky mohou být kontaminovány normálními bakteriemi nebo bakteriemi rezistentními. Rovněž významná je oblast potravin rostlinného původu. Větší riziko oproti živočišným produktům je u rostlinných potravin způsobeno tím, že se používají bez tepelné úpravy. V této souvislosti je také zmiňováno nevhodné zacházení s potravinami během zpracování a špatného skladování, které může způsobit kontaminaci, čímž se u spotřebitelů zvyšuje riziko.
V letech 2005 až 2006 byla u kmenů Escherichia coli sledována jejich přítomnost při střevních onemocněních telat a prasat a při onemocnění kuřat a krůt ošetřenými různými antibiotiky.
Z těchto výsledků vyplývá nutnost intenzivní spolupráce dozorčích orgánů a všech, kteří pracují v oblasti produkce živočišných potravin, při odpovědném zacházení s antibiotiky humánní a veterinární medicíny. Jako možné kvalitativní kritérium pro potraviny živočišného původu by bylo možno zohlednit množství nasazeného antibiotika zvířatům určeným pro potravinářství. Antibiotika nejsou žádnou náhražkou optimálního zacházení, dobrého řízení produkce a postačujících hygienických standardů. Je třeba optimalizovat budování a zesílení systému kontroly, právě tak jako požadavek výchovy a dalšího vzdělávání odborného personálu v problematice rezistence antibiotik. Rovněž musí být posílena informovanost veřejnosti o významu správného zacházení s antibiotiky.
 
Fleischwirtschaft, 2008, 88, č. 8, s. 99-102 ISSN 0015-363X
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021