Bezpečnost potravin

Vliv jablek na snížení vývoje rakoviny tlustého střeva

Vydáno: 28. 4. 2007
Autor: pospisilova

Extrakt z odpadu jablek po vylisování šťávy měl vliv na snížení iniciace, propagace a metastáze nádoru.

Kolorektální rakovina (rakovina tlustého střeva a konečníku) je v západních zemích jednou z nejčastějších příčin úmrtí v důsledku rakoviny. Je třetí nejčastější rakovinou u mužů (po rakovině prostaty a plic) a druhou nejčastější rakovinou u žen (po rakovině prsu). Strava a životní styl se považují ze hlavní rizikové faktory vývoje kolorektální rakoviny. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) strava s vysokým podílem ovoce a zeleniny významně přispívá ke snižování tohoto typu rakoviny.
Polyfenolové sloučeniny tvoří nedílnou součást humánní stravy. Vzhledem k tomu, že jsou značně rozšířené v ovoci a v zelenině, poutají na sebe značnou pozornost, neboť existuje domněnka, že by mohly fungovat jako tzv. chemoterapeutické sloučeniny. Jablka patří k nejběžnějším druhům ovoce, jehož konzumace v rámci celé populace je velká. Odhaduje se, že 22 % dietetických fenolů konzumovaných v USA pochází z jablek.
Ochranný účinek jablek se přisuzuje především jejich antioxidačním vlastnostem. Zjistilo se, že jablka obsahují četné fytochemikálie, které mají pravděpodobně schopnost chránit před rakovinou. Jsou to: karotenoidy, flavonoidy, isoflavonoidy, fenolové kyseliny a lignany, přičemž v jablkách jsou nejvíce zastoupeny flavonoidy a fenoly. Antioxidační kapacita jablek (vzhledem k vitaminu C) je vyšší u jablek se slupkou než bez ní. Je třeba poznamenat, že ačkoliv jablka obsahují vitamin C (průměrně 12,8 mg/100 g), přispívá tento pouze z 11 % k celkové pozorované antioxidační kapacitě. Fytochemikálie obsažené v jablkách přispívají k antioxidační kapacitě více než z 80 %. Jablka mají druhý nejvyšší obsah fenolů a to hned po brusinkách. Jablka mají také vyšší podíl nevázaných neboli volných fenolů než ostatní běžné plody, např. pomeranče a jahody. Na rozdíl od vázaných fenolů jsou volné fenoly k dispozici pro interakce s jinými molekulami.
Existuje řada prací zabývajících se sledováním účinků fenolových sloučenin v jablkách na inhibici rakoviny tlustého střeva. Ve studii provedené ve Velké Británii/Irsku se vyšetřovaly vlastnosti odpadu z jablek Bramley po extrakci šťávy (viz příloha). Tento materiál obsahuje ty části jablek, které jsou bohaté na fenolové látky, a může tak představovat hodnotný zdroj potravinářských přísad prospěšných pro zdraví.
 
Vyšetřovala se schopnost surového extraktu z jablečného odpadu ovlivňovat in vitro vybrané biomarkery rakoviny tlustého střeva, a to: poškození DNA (comet assay), bariérovou funkci kolonocytů (trans-epithelial resistance assay), progresi buněčného cyklu (DNA content assay) a invazi (matrigel invasion assay).
Studie prokázala, že fenolové sloučeniny extrahované z jablek pozitivně modulovaly in vitro tři rizikové biomarkery kolorektální rakoviny bez jakýchkoliv cytotoxických účinků. Snížilo se poškození DNA (spojeno s iniciací tumoru), zvýšila se bariérová funkce tlustého střeva (spojeno se snížením propagace tumoru) a snížil se potenciál invaze (spojeno se sníženým potenciálem metastáze tumoru). Vzhledem k tomu, že byl ve studii použit surový extrakt z odpadu jablek po lisování, nelze zjištěné účinky přisuzovat jednotlivým specifickým sloučeninám v extraktu. Je pravděpodobné, že k celkovému účinku přispívají interakce mezi různými fenolovými složkami extraktu. Další práce by se měla zaměřit na separaci, čištění a prověřování účinků jednotlivých složek extraktu.
 
 
Food and Chemical Toxicology 45, 2007, č. 7, s. 1224–1230