Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Vliv způsobu hnojení na obsah nitrátu, antioxidantů a pesticidů v částech rostlin do kategorie

Chemická rizika > Rizikové faktory - Archiv> Chemická rizika> Rizikové faktory - Archiv
Aktuality > Aktuality

Vliv způsobu hnojení na obsah nitrátu, antioxidantů a pesticidů v částech rostlin

Vydáno: 7.11.2012
Tisk článku
Autor: RNDr. Markéta Žáčková
Znalost složení chemikálií v nepoužívaných částech rostlin umožňuje zjistit, zda lze tyto části využít jako zdroj antioxidantů.

Studie prováděná v Brazílii porovnává složení částí rostlin po různých postupech hnojení. Některé části rostlinné stravy, jako jsou slupky, nať a listy, nejsou využívány, i když by mohly mít významnou nutriční hodnotu. Několik studií se zabývalo analýzou složení těchto nevyužívaných částí. Byly sledovány fenolové sloučeniny, flavonoidy, polyaminy, dusičnany a pesticidy v souvislosti s typem hnojení (ekologická a konvenční produkce), aby se zjistilo, zda lze zvýšit využití těchto částí a zároveň snížit pevný odpad. Testovány byly následující plodiny: řepa (kůra, stonky, listy), mangold (stonek), chlebovník (slupky, dřeň se semeny), sladké brambory (slupky), zelená papája (dřeň a kůra), citrónová tráva (listy, stonek) a meduňka.

Mezi oběma postupy hnojení bylo pozorováno jen několik, avšak významných rozdílů. Vyšší obsah dusičnanů a přítomnost organochlorových pesticidů byl zjištěn v konvenčně kultivované kůře papáji, listech meduňky, dřeni chlebovníku a v nati a kůře řepy.
Části rostlin, jako jsou stonky, listy a slupky, které běžně tvoří odpad, mohou být použity jako zdroj antioxidantů, jako jsou například fenolické sloučeniny.

G.P.P. Lima, Jaime A. Teixeira da Silva, A.B. Bernhard, D.C.Z. Pirozzi, L.F. Fleuri & F. Vianello. Organic and conventional fertilisation procedures on the nitrate, antioxidants and pesticide content in parts of vegetables
Food Additives and Contaminants: Part B, 5, 2012, č. 3, s.188-193
Objednávka kopie článku


 

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021