Nejnovější vědecké poznatky o reaktivních formách kyslíku a jejich roli v boji proti patogenům rostlin zhodnotil výzkumný tým z České republiky, Finska, Japonska a USA pod vedením Michaela Wrzaczka (Biologické centrum CAS / Univerzita v Helsinkách) a prof. Gitty Coakerové (University of California Davis). Ve studii, publikované 12. dubna v Nature Plants, vědci ukazují, že rostliny i zvířata i přes svou rozdílnost používají překvapivě podobné mechanismy ke kontrole těchto potenciálně škodlivých forem kyslíku v buňkách. Tato pozoruhodná buněčná ochrana může podnítit nový výzkum, díky němuž budou plodiny v budoucnu odolnější vůči chorobám.

Autoři shrnuli nejnovější informace o úloze reaktivních forem kyslíku v rostlinách, zejména s ohledem na patogenní mikroby, a výzkum z různorodých studií scelili do nového modelu, který popisuje, jak reaktivní formy kyslíku pomáhají jako poslové při obranných reakcích. Rovněž se podrobně zaměřili na enzymy, které aktivně produkují reaktivní formy kyslíku v reakci na kontakt s patogenem, a to nejen v rostlinách, ale i u lidí. Předpokládalo se, že živočišné a rostlinné buňky se v tomto ohledu liší. Evoluční analýza a modelování proteinové struktury enzymů, které se na této regulaci reaktivních forem kyslíku podílejí, však ukázaly, že v hlavních částech zůstaly tyto enzymy silně zachovány u rostlin i živočichů shodné. Díky tomu můžeme přenést znalosti o tom, jak jsou tyto enzymy regulovány u lidí, na rostliny, kde je zatím toto téma méně prozkoumané, což v budoucnu můžeme použít pro zvýšení odolnosti rostlin vůči chorobám.