Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Vonné látky máty inhibují růst plevelů do kategorie

Aktuality > Aktuality

Vonné látky máty inhibují růst plevelů

Vydáno: 13.5.2020
Tisk článku
Autor: Gate2Biotech
Informace portálu Gate2Biotech

Některé rostliny jsou velmi úspěšné v konkurenci o prostor, živiny a vodu. V některých případech takové druhy rostlin potlačují růst konkurentů pomocí chemických signálů, které zabíjejí buňky sousedních rostlin. Tým německého Botanical Institute of Karlsruhe Institute of Technology (KIT) nedávno prostudoval tento jev jako potenciální zdroj bioherbicidů, které by byly šetrné vůči životnímu prostředí.

Kredit: CC0 Public Domain.
Zahrádkáři a milovníci přírody si jistě často všimnou, že kolem některé druhů rostlin, jako jsou třeba ořešáky, česneky nebo máty, roste jen málo konkurentů. Využívají totiž chemické zbraně v podobě alelopatických látek.

Jak uvádí vedoucí výzkumu Peter Nick, ve většině případů přitom nejde o vyloženě jedovaté látky, ale spíše chemické signály, které mají ovšem ve svém důsledku rovněž ničivý účinek. Česnek a máta jsou vůči vlastním chemickým signálům imunní. Ale u sousedních rostlin jiných druhů spouštějí procesy buněčné smrti. Autoři studie se domnívají, že tento pozoruhodný mechanismus mezidruhové komunikace rostlin bude možné využít k vývoji nových bioherbicidů, které budou šetrné vůči životnímu prostředí. Takové bioherbicidy by cílily na určité typy plevelů a přitom by neohrozily pěstovanou plodinu.

Experimenty s buněčnými kulturami ukázaly, že monoterpen menthon, který je součástí vonných silic máty, u konkurenčních rostlin aktivuje proces, v jehož důsledku dojde v buňkách těchto konkurentů k destrukci mikrotubulů, které jsou klíčovým prvkem "buněčné kostry". Vědci zjistili, že menthon je obzvláště účinný vůči šťovíkům na horských loukách.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Více informací najdete zde: https://phys.org/news/2020-04-mint-scent-inhibits-growth-weeds.html

 

Zdroj článku: Gate2Biotech

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018