Alergie

Na spodní straně výstelky pokožky, střev, plic a očí se nacházejí tzv. žírné buňky. Ty jsou určeny k usmrcování cizopasníků a parazitů. Žírné buňky jsou naplněny dráždivými chemikáliemi, např. histaminem. Žírné buňky jsou vyzbrojeny proteiny, tzv. IgE protilátkami (produkují se v těle jako odezva na alergen), které působí v lokálním prostředí jako dálkové senzory. Osoby alergické např. na arašídy mají IgE protilátky schopné rozpoznat tvar bílkoviny arašídu (alergen) podobně jako zámek “rozpoznává” tvar klíče. Jakmile IgE protilátka rozpozná alergen, žízné buňky začnou do tkání uvolňovat svůj obsah (histamin) a dochází k alergické reakci.

Nejčastější příznaky alergických reakcí na potraviny jsou:
  • respirační (např. rýma, astma, otok hrtanu),
  • kožní (např. svědění, kopřivka, zánět kůže),
  • gastrointestinální (např. břišní křeče, průjem, nucení ke zvracení, zvracení),
  • systémové (anafylaktický šok).
 
Alergenní potraviny existují mezi rostlinnými i živočišnými druhy. Potraviny, které nejčastěji vyvolávají alergickou odezvu, jsou uvedeny v tabulce. 
Potraviny živočišného původu
Potraviny rostlinného původu
Mléko
Arašídy
Vejce
Sója
Ryby
Ořechy
Korýši (krabi, garnáti(mořští krabi), humři (mořští raci))
Pšenice
 
Celer (semena)
 
Hořčice (semena)
 
Potravinová alergie se vyskytuje asi u jednoho z 20 dětí a u jednoho ze 100 dospělých. U dětí je nejčastější alergie na kravské mléko, sóju, vejce, arašídy a ořechy. Většina alergií u dětí není závažná a časem vymizí. Po celou dobu života se však zachovává alergie na arašídy, ořechy, semena a potraviny mořského původu.
Některé alergie mohou být závažné, vést k reakcím, které ohrožují život (anafylaxe). Anafylaxi nejčastěji způsobují arašídy, ořechy a korýši. 
V rámci EU byla přijata legislativní opatření, která ukládají výrobcům od 25. listopadu 2005 upozorňovat spotřebitele na přítomnost alergenu ve výrobku označením alergenní složky na etiketě výrobku. Pro některé deriváty alergenních přísad (např. glukózové sirupy z pšenice a ječmene, rafinovaný sójový olej, laktitol, silice ze semen celeru a hořčice) existují přechodné výjimky ze značení a to po dobu, než budou známy výsledky ze studií, které prověřují alergenní potenciál těchto derivátů (nejdéle do 25. listopadu 2007). 
Řada nežádoucích reakcí na potraviny je zprostředkována mechanismy, do kterých není zapojen imunitní systém (tzn. nepodílí se na těchto reakcích imunoglobulin, Ig). Některé z těchto reakcí vykazují příznaky alergie, a proto se také označují jako pseudoalergie neboli potravinová intolerance (nesnášenlivost potravin neimunologické povahy).
(kvas)

Související články z portálu Bezpečnosti potravin