Panel pro dietetické produkty, výživu a alergie Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA-NDA) konstatoval, že údaje o příjmu bóru jsou omezené. Zdá se však, že příjem bóru v EU z potravin a vody je pod horní tolerovatelnou hladinou (UL). Konzumace některých doplňků stravy obsahujících bór může vést k příjmům, které UL přesahují.

Bór se vyskytuje v potravinách jako borát a jako kyselina orthoboritá. Bór není považován za esenciální nutriční faktor pro člověka a u vyšších živočichů nebo člověka nebyla identifikována žádná specifická biochemická funkce pro bór. Existuje určitý důkaz, že příjem bóru v obvyklých dietetických dávkách, může u lidí ovlivňovat metabolismus a využití jiných nutričních faktorů, zejména vápníku a může mít prospěšný vliv na kalcifikaci a výživu kostí. Doporučené příjmy bóru nebyly stanoveny.

Studie dietetického nedostatku bóru u zvířat uvádějí škodlivé účinky (např. na růst, koncentraci steroidních hormonů v séru a kalcifikaci kostí), které lze zvýšením příjmu bóru napravit. Účinky nízkých příjmů bóru jsou markantnější, pokud jsou doprovázeny nízkým statusem ostatních nutrientů (např. vitaminu D, hořčíku).

Údaje o příjmu bóru v EU jsou omezené. Ve Velké Británii se průměrný příjem z potravin u dospělých odhaduje na 1,5 mg/den, zatímco průměrný příjem z vody se odhaduje na 0,2–0,6 mg/den. Hlavními dietetickými zdroji bóru jsou potraviny rostlinného původu, přičemž mezi potraviny bohaté na bór patří: ovoce, listová zelenina, houby, ořechy a luštěniny, dále víno, cidr a pivo. Doplňky stravy (suplementy) mohou obsahovat 1,5–10 mg bóru/dávka.

Bór ve formě borátu se snadno absorbuje (> 90 %) z humánních střev a je rovnoměrně distribuován do tkání a orgánů,  může přecházet placentou u zvířat i u lidí. Absorbovaný bór se snadno vylučuje v moči.

V krátkodobých i dlouhodobých studiích u řady živočišných druhů (např. myši, krysy, psi, prasata) se ukázalo, že příjem bóru v dávkách vyšších než 13 mg/kg tělesné hmotnosti/den vede k řadě škodlivých účinků, přičemž k nejzávažnějším patří vliv na vývoj a reprodukci. Studie bóru u myší a krys a “in vitro” neposkytly žádný důkaz o karcinogenitě nebo genotoxicitě.

Existuje řada zpráv o intoxikaci bórem u lidí. Konzumace kyseliny orthoborité v denní dávce 0,14–0,43 g/kg tělesné hmotnosti (odpovídá to asi 25–76 mg/boru/kg tělesné hmotnosti) po dobu několika dnů až týdnů, vede k různým symptomům, z nichž nejběžnější jsou gastrointestinální účinky, např. zvracení, průjem a bolest břicha.

Zvažovalo se, zda by údaje o škodlivých účincích bóru u lidí nebyly adekvátní pro stanovení tolerovatelné horní hladiny příjmu (UL). UL byla založena na škodlivém účinku, který se objevuje u zvířat při nejnižších hladinách příjmu, tj. snížení tělesné hmotnosti plodu u krys, které je výsledkem příjmu bóru u matky během těhotenství. Žádný negativní účinek nebyl pozorován při dávce 9,6 mg/kg tělesné hmotnosti/den (tzv. NOAEL, no observed adverse effect level). Extrapolací této hodnoty na člověka, tj. dělením faktorem nejistoty 60 (zahrnuje odlišnost mezi krysami a člověkem a odlišnosti mezi jednotlivými osobami) se získá UL ve výši 0,16 mg/kg tělesné hmotnosti/den, což je ekvivalentní 10 mg/osoba/den u dospělých osob. Tato hodnota UL se aplikuje také na těhotné a kojící ženy. Hodnoty UL pro děti se získaly extrapolací z hodnot pro dospělé na základě plochy povrhu těla (body surface area basis), to:

Uvedené hodnoty UL lze aplikovat pouze na příjem bóru ve formě kyseliny orthoborité a borátů.

Údaje o příjmu bóru jsou omezené, zdá se však, že příjem bóru v EU z potravin a vody je pod UL. Konzumace některých doplňků stravy obsahujících bór může vést k příjmům, které přesahují UL.

EFSA-NDA