Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Vyjádření EFSA k hornímu tolerovatelnému příjmu křemíku do kategorie

Archiv článků od roku 2003 do roku 2011 > Archiv článků od roku 2003

Vyjádření EFSA k hornímu tolerovatelnému příjmu křemíku

Vydáno: 1.12.2004
Tisk článku
Panel pro dietetické produkty, výživu a alergie Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA-NDA) konstatoval, že není k dispozici dostatek údajů pro stanovení horní tolerovatelné hladiny příjmu křemíku. Není pravděpodobné, aby odhadovaný typický dietetický příjem křemíku měl škodlivé účinky na lidský organismus.

Křemík se považuje za esenciální prvek pro člověka. Vyskytuje se přirozeně v potravinách jako oxid křemičitý (křemen) a silikáty a lze ho rovněž přidávat do potravin jako prostředek proti spékání a prostředek zamezující pěnění, a to ve formě oxidu křemičitého, silikátů a dimetylpolysiloxanu. Antacidy (prostředky neutralizující kyselinu) obsahující silikáty se široce používají řadu desetiletí.

Krátkodobá orální konzumace křemičitanu sodného nebo hořečnatého má škodlivé účinky na ledviny u psů a pokusných králíků, ne však u krys. Podobné dávky oxidu křemičitého a křemičitanu hliníku neměly škodlivé účinky na ledviny u psů a krys. Dlouhodobý orální příjem křemíku ve vysokých dávkách inhibuje růst u krys a myší. Tento účinek se nepovažoval za toxický, nýbrž šlo spíše o nutriční nevyváženost v důsledku vysoké dávky oxidu křemičitého přidaného do stravy. U lidí, kromě občasných zpráv o ledvinových kamenech spojených hlavně s dlouhodobým používáním antacidů obsahujících silikáty, existuje málo důkazů o škodlivých účincích orálně konzumovaného křemíku. Údaje, které jsou k dispozici, nejsou dostatečné pro stanovení tolerovatelné horní hranice příjmu.

 

Odhadovaný typický dietetický příjem (20–50 mg křemíku/den) odpovídá 0,3–0,8 mg/kg tělesné hmotnosti u osoby vážící 60 kg. Není pravděpodobné, aby tyto příjmy způsobovaly škodlivé účinky.

 

EFSA-NDA

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021