Bezpečnost potravin

Vyjádření EFSA k hornímu tolerovatelnému příjmu křemíku

Vydáno: 1. 12. 2004
Autor:

Panel pro dietetické produkty, výživu a alergie Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA-NDA) konstatoval, že není k dispozici dostatek údajů pro stanovení horní tolerovatelné hladiny příjmu křemíku. Není pravděpodobné, aby odhadovaný typický dietetický příjem křemíku měl škodlivé účinky na lidský organismus.

Křemík se považuje za esenciální prvek pro člověka. Vyskytuje se přirozeně v potravinách jako oxid křemičitý (křemen) a silikáty a lze ho rovněž přidávat do potravin jako prostředek proti spékání a prostředek zamezující pěnění, a to ve formě oxidu křemičitého, silikátů a dimetylpolysiloxanu. Antacidy (prostředky neutralizující kyselinu) obsahující silikáty se široce používají řadu desetiletí.

Krátkodobá orální konzumace křemičitanu sodného nebo hořečnatého má škodlivé účinky na ledviny u psů a pokusných králíků, ne však u krys. Podobné dávky oxidu křemičitého a křemičitanu hliníku neměly škodlivé účinky na ledviny u psů a krys. Dlouhodobý orální příjem křemíku ve vysokých dávkách inhibuje růst u krys a myší. Tento účinek se nepovažoval za toxický, nýbrž šlo spíše o nutriční nevyváženost v důsledku vysoké dávky oxidu křemičitého přidaného do stravy. U lidí, kromě občasných zpráv o ledvinových kamenech spojených hlavně s dlouhodobým používáním antacidů obsahujících silikáty, existuje málo důkazů o škodlivých účincích orálně konzumovaného křemíku. Údaje, které jsou k dispozici, nejsou dostatečné pro stanovení tolerovatelné horní hranice příjmu.

 

Odhadovaný typický dietetický příjem (20–50 mg křemíku/den) odpovídá 0,3–0,8 mg/kg tělesné hmotnosti u osoby vážící 60 kg. Není pravděpodobné, aby tyto příjmy způsobovaly škodlivé účinky.

 

EFSA-NDA