Bezpečnost potravin

Vyjádření EFSA k hornímu tolerovatelnému příjmu železa

Vydáno: 2. 12. 2004
Autor:

Panel pro dietetické produkty, výživu a alergie Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA-NDA) konstatoval, že není k dispozici dostatek údajů pro stanovení horní tolerovatelné hladiny příjmu železa. Vyjádřil se však k příjmu železa u jednotlivých skupin populace včetně příjmu z fortifikovaných potravin a doplňků stravy.

Železo je esenciální stopový prvek, který plní v organismu důležité metabolické funkce, např. transport a uchování kyslíku a řadu oxidačně redukčních reakcí. Nedostatečný příjem železa vede k anémii z deficitu, k problémům souvisejícím s těhotenstvím, k narušenému vývoji psychomotoriky a kognitivních funkcí a ke snížené imunitní funkci.

 

Zprávy o náhodných otravách železem z léčebných preparátů, zvláště u malých dětí, ukazují na akutní poškození gastrointestinálních, jaterních, pankreatických a kardiovaskulárních struktur po konzumaci velmi vysokých dávek železa. Akutní orální dávka 60 mg železa/kg tělesné hmotnosti může být smrtelná, avšak orální dávky nižší než asi 10–20 mg železa/kg tělesné hmotnosti nejsou pro organismus akutně toxické.

 

Nepříznivé gastointestinální účinky (např. nauzea, epigastrické (v nadbřišku) obtíže, zácpa) se uvádějí po krátkodobé orální dávce 50–60 mg denně z doplňků stravy obsahujících nehemové železo, zvláště pokud se konzumují bez příjmu potraviny.

 

Přetížení organismu železem s klinickými symptomy, např. cirhózou jater se uvádí u osob, které dlouhodobě užívají léčebné preparáty s vysokým obsahem železa (160–1200 mg železa/den). K přetížení organismu železem s klinickými symptomy dochází také u osob s genetickou poruchou uchovávání železa a to dokonce při běžných příjmech železa stravou.  Jde o dědičnou (vrozenou) hemochromatózu, přičemž nejvíce postiženi jsou homozygoti (jedinci, kteří mají dvě kopie vadného (zmutovaného) genu). “Bantu” sideróza (pozn. sideróza kmenů Bantu: používaly železné nádoby na vaření a kvašení alkoholových nápojů) s cirhózou jater a diabetem je přisuzována chronickému nadměrnému příjmu vysoce využitelného železa (50–100 mg železa/den) obsaženého v pivu. Tyto škodlivé účinky však mohou být zaměňovány za chronický příjem alkoholu a pravděpodobně genetickou poruchu.

 

Ačkoliv hladiny sériového feritinu u části populace naznačují zvýšené zásoby železa (nad 200 µg/l pro ženy a 300 µg/l pro muže), okamžik, při kterém je zvýšená hladina feritinu v séru spojena se zvýšeným rizikem škodlivých účinků (např. fibrózou jater), není znám. Má se zato, že riziko nežádoucích účinků z nadměrného příjmu železa u celkové populace, včetně té s dědičnou hemochromatózou, je nízké.

 

Epidemiologické studie uvádějí spojení mezi vysokým příjmem nebo zásobami železa a zvýšeným rizikem chronických nemocí, např. kardiovaskulárního onemocnění, diabetem typu II a rakovinou gastointestinálního traktu. Tyto údaje však nejsou jednoznačné a neposkytují přesvědčivý důkaz o tom, že příjem nebo zásoby železa jsou příčinou těchto chronických nemocí.

 

Panel pro dietetické produkty, výživu a alergie Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA-NDA) konstatoval, že údaje, které jsou k dispozici, nejsou dostatečné pro stanovení horní tolerovatelné hladiny příjmu železa.

 

Na základě odhadů současných příjmů železa v evropských zemích, riziko škodlivých účinků z vysokého příjmu železa z potravinářských zdrojů, včetně fortifikovaných potravin v některých zemích, ale s výjimkou suplementů, se považuje za nízké pro populaci jako celek, kromě homozygótů s vrozenou hemochromatózu (až 0,5 % populace). Příjem železa z doplňků stravy u mužů a postmenopauzálních žen však může zvýšit podíl populace, u které dojde pravděpodobně k vytvoření biochemických indikátorů vysokých zásob železa. Některé skupiny, které jsou zvláště ohroženy ze špatného statusu železa, např. menstruující ženy nebo děti, by mohly mít prospěch z dalšího příjmu železa nebo ze zvýšené využitelnosti dietetického železa.

 

EFSA-NDA