Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Výsledky kontrol potravin rostlinného původu dovezených přes letiště Frankfurt do kategorie

Chemická rizika > Rizikové faktory - Archiv> Chemická rizika> Rizikové faktory - Archiv

Výsledky kontrol potravin rostlinného původu dovezených přes letiště Frankfurt

Vydáno: 29.3.2010
Tisk článku
V Hessensku bylo v období 2007-2009 pozastaveno 18 zásilek dovezených potravin rostlinného původu z důvodu překročení reziduí pesticidů nejméně o 50 %.

V období od dubna 2007 do června 2009 bylo v kontrolních laboratořích Hessenska analyzováno 1244 vzorků dovezených potravin rostlinného původu (kontrola hraničního místa – letiště Frankfurt). Pro stanovení reziduí asi 300 pesticidů byla využita metoda QuEChERS. U 127 vzorků byl navíc fotometricky stanoven obsah fungicidů dithiokarbamátu a thiuramdisulfidu a u 63 vzorků i stanovení amitrazu plynovou chromatografií.

Akutní referenční dávka ARfD je definována jako množství látky přijaté během jednoho dne nebo jednoho pokrmu, které neznamená pro spotřebitele riziko.

Z celkového množství analyzovaných vzorků bylo 18 % (228 vzorků) pozastaveno z důvodu, že množství zjištěných pesticidů bylo nejméně o 50 % nad limitem. U 23 % z těchto pozastavených vzorků byla hodnota ARfD překročena o více než 100 %.

Země, z nichž potraviny pocházely byly podle míry překročení limitů rozděleny do tří skupin. Nejčastěji byly pozastaveny: koření, dýně, physalis, bazalka, maracuja, plodová zelenina.

Graficky jsou (v originálním zdroji) znázorněny pesticidy, které jsou obsaženy ve více než 25 % vzorků. V první řadě se jedná o karbendazim, imidacioprid a tabukonazol. V pozastavených rostlinných potravinách (marakuja, okra aj.) se nejčastěji vyskytovaly pesticidy: methiokarb, karbendazim, acefát, monokrotofos, triazofos a tebukonazol.

U plodin, které jsou v Evropě konzumovány velmi zřídka je obtížné přiřadit jim limity podle nařízení 396/2005. U hořkých dýňovitých produktů jako „hořký meloun“ (Momordica charantia) je těžké určit, zda je konzumován se slupkou nebo bez ní. Přitom např. pro fungicid iprodion platí podle nařízení pro jedlou slupku nejvyšší množství 1 mg/kg a pro nejedlou 2 mg/kg.


Dtsch. Lebensm. Rdsch., 106, 2010, č. 1, s. 6-9


Další informace:

Landesbetrieb Hessischer Landeslabor

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021