Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Využití GMO rostlin místo fosilních paliv do kategorie

Geneticky modifikované potraviny a krmiva > Geneticky modifikované potraviny a krmiva
Aktuality > Aktuality
Environmentální techniky a technologie

Využití GMO rostlin místo fosilních paliv

Vydáno: 31.5.2022
Tisk článku
Autor: BIOTRIN
Informace organizace BIOTRIN

Fosilní paliva a jejich deriváty jsou i přes svůj negativní ekologický dopad stále jednou z hlavních složek průmyslové výroby. Jednou z významných petrochemických surovin používaných například při výrobě LCD obrazovek, displejů mobilních telefonů, ale také v kosmetickém či potravinářském průmyslu, jsou tzv. 4 vinylfenoly (4 VF). A právě na jejich produkci se zaměřil tým vědců z Rothamsted Research (Velká Británie). 

Jako produkční organismus si vybrali jednoletou olejnatou rostlinu lničku setou (Camelina sativa), která je nenáročná na růst, má krátkou vegetační dobu (3,5 měsíce) a její semena jsou bohatá na proteiny a oleje. Bohužel však obsahují také velké množství sinapinu, což je tzv. antinutriční faktor, který brání využívání semen lničky ať už v potravinářském průmyslu či jako krmivo. 

Sinapin v semenech běžně vzniká jako produkt metabolického odbourávání hydroxyskořicových kyselin. A právě tuto metabolickou dráhu se vědcům podařilo pomocí cílených genetických modifikací pozměnit tak, aby v semenech místo sinapinu vznikaly různé volné i vázané 4 VF, např. 4 vinylguaiakol s charakteristickým aroma hřebíčku nebo 4 vinylsyringol (známý také jeako Canolol) používaný jako potravinářský konzervant. Semena takto pozměněné rostliny obsahovaly o 95 % méně sinapinu a zároveň dvojnásobné množství žádaných 4 VF molekul. Rostliny byly navíc úspěšně vypěstovány nejen v laboratorních podmínkách, ale také ve standardních sklenících a na polích.

Nezbývá než doufat, že modifikovaná lnička bude brzy běžně využívaná jako trvale udržitelná „zelená továrna“ produkující průmyslově významné suroviny, čímž by se alespoň částečně snížila naše závislost na fosilních palivech. 

 

Zdroje:

 


Zdroj článku: BIOTRIN

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021