Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Vývoj přístupů ke klonování zvířat do kategorie

Veterinární záležitosti > Živočišná výroba - Archiv> Veterinární záležitosti> Živočišná výroba - Archiv

Vývoj přístupů ke klonování zvířat

Vydáno: 16.2.2008
Tisk článku
Přes nedostatek údajů úřad EFSA považuje maso a mléko z klonů za bezpečné. Mnohé zůstává neobjasněno, problematická jsou hlediska etiky a welfare zvířat.
Podle návrhu stanoviska EFSA (EFSA-Q-2007-092) http://www.efsa.europa.eu/EFSA/efsa_locale-1178620753812_1178676922939.htm
je velmi nepravděpodobné, že by potraviny jako maso a mléko získané ze zdravých klonovaných zvířat znamenaly větší zdravotní riziko než z konvenčně chovaných zvířat. Nebyly zjištěny rozdíly v nutriční hodnotě masa a mléka pocházejícími z konvenčních nebo klonovaných zvířat. Stanovisko EFSA má napomoci příštímu rozhodnutí Komise, proto EFSA vyhlásil veřejné konzultace
Některé skupiny vyčítají úřadu EFSA, že závěry jsou založeny především na hodnocení bezpečnosti amerického úřadu FDA, tzn. na třech krmných pokusech (14 dní, 3 týdny, 12, měsíců) zjišťujících toxicitu na myších. Pro nezávadnost potravin z klonů však svědčí to, že klon je genetickou kopií (nedochází ke změně sekvence), zatímco při genetických technikách chovu dochází ke změnám DNA.
Není k dispozici dost údajů o dalším životě klonů. Existuje jen několik zpráv o klonech žijících šest nebo sedm let. Mortalita vyskytující se u dospělých klonů má zřejmě počátek již v raných stádiích života klonu.
Zatím není důkladně prověřen rozsah, v jakém jsou při klonování skotu a prasat technikou SCNT (somatic cell nucleus transfer), tzn. prostřednictvím přenosu jader somatických buněk, indukovány mutace DNA. Ty jsou následně přenášeny sexuální reprodukcí na další generace. Je třeba, aby tyto mutace byly podchyceny a následným konvenčním chovem eliminovány.
 
V případě klonování jsou dalšími zásadními problémy morálka, náboženství, etika a welfare. Zatím nebyly prokázány žádné dopady na životní prostředí, podkladů je však málo.
 
Bilance úspěšnosti klonování je zatím 10 živě narozených klonů z 58 přenosů embrya. Průměrně se uvádí 0,5 až 5 % úspěšnosti. Podle zprávy z Brazílie, Argentiny a USA bylo narozeno 317 živých telat z 3 374 přenosů embryí (9 %), z nichž 92 uhynulo do 150 dnů.
Jiná studie uvádí, že 30 % telat uhyne než dosáhne 6 měsíců (respirační poruchy, abnormální vývoj ledvin a ztučnění jater). Podle stanoviska Etické komise pro etiku nepřežije 20 % klonovaných telat prvních 24 hodin a dalších 15 % uhyne ještě před odstavením.
Podle odhadů EFSA existuje na světě 4 000 klonů skotu a nejvýše 150 prasat (v USA 570 kusů skotu a 10 prasat). Evropská skupina pro etiku však odhaduje počet klonů skotu v USA na 1 až 2 tisíce. V EU se odhaduje 120 klonů (80 ve Francii, 30 v Německu a 10 v Itálii) a v Japonsku 1 242 kusů. Zatím se jedná o velmi nákladný postup.
 
Obchodníci tvrdí, že by potraviny z klonovaných zvířat neprodávali, pokud by to spotřebitelé nechtěli. Evropští farmáři vesměs nemají do chovu klonovaných zvířat chuť. Nezdá se, že by EU potřebovalo další zdroje masa a mléka.
Komise objednala studii veřejného mínění „Eurobarometer“, jejíž dokončení se předpokládá v květnu 2008, kdy by mělo být vydáno i konečné stanovisko EFSA (po zapracování připomínek).
Budoucí situaci obchodování s klony může svými pravomocemi ovlivnit Světová obchodní organizace (WTO), takže Komise musí včas uplatňovat své zájmy podobně, jako dosáhla splnění požadavků na import týkající se hormonů.
 
Americký úřad FDA vydal 15. ledna 2008 dlouho očekávané konečné hodnocení rizika, plán regulace rizika a pokyny pro průmysl.
www.fda.gov/cvm/cloning.htm
Podle něho jsou potraviny ze zdravých klonovaných zvířat (nejen skotu a prasat, ale i koz) a jejich potomků bezpečné. (Ostatně toto stanovisko bylo zveřejněno již v prosinci 2006 a bylo v souladu s poznatky Národní akademie věd z r. 2002.) Zatím není dostatek podkladů ohledně ovcí. Podle FDA není nutné produkty z klonovaných zvířat označovat. Vzhledem k vysokým nákladům na klonování je třeba počítat s tím, že většinou se potraviny z klonovaných zvířat ke spotřebiteli nedostanou, klony budou především využity k chovu. Ke spotřebiteli se dostanou spíše až produkty z potomků klonovaných zvířat.
Je třeba vzít v úvahu, že úřad FDA neposuzuje problematiku komplexně, ale zabývá se výhradně bezpečností potravin.
EU Food Law, 330, 2008, s. 1, 3-5
EU Food Law, 331, 2008, s. 6-7, 12-13
EU Food Law, 332, 2008, s. 17
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021