Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Výživa člověka a zvířat – metabolická pružnost do kategorie

Aktuality > Aktuality

Výživa člověka a zvířat – metabolická pružnost

Vydáno: 24.10.2012
Tisk článku
Autor: Převzato z Agronavigator.cz
Časopis “Proceedings of the Nutrition Society" zveřejňuje přednášky ze symposia ‘Metabolic flexibility in animal and human nutrition’ konaného 9. až 11. září 2011.

Časopis “Proceedings of the Nutrition Society” zveřejnil ve svém srpnovém vydání souhrn témat, která byla přednesena na Symposium on ‘Metabolic flexibility in animal and human nutrition’ konaném v německém Warnemünde 9. až 11. září 2011. Toto sympózium se zabývalo vztahem mezi výživou a metabolismem u člověka a zvířat a dopadem výživy na jejich zdravotní stav.

Sympózium bylo rozděleno na čtyři sekce:
I. Programování rané výživy - ovlivnění výkonu (vitality) a kognitivních funkcí
   - Vývoj tukové tkáně během rané fáze života: nové pohledy na energetickou rovnováhu u malých i velkých savců
   - Programování rané výživy pro dlouhotrvající zdraví
II. Metabolická flexibilita a regulace
   - Jak dieta udělá někoho tlustším: pohled z hlediska autoregulace stavby těla
III. Regulace chuti
    - Nervová a metabolická regulace příjmu a výběru živinKontrola příjmu potravy pomocí metabolismu živin: mezidruhové porovnání
IV. Složky potravy pro optimalizaci života plného zdraví a síly
    - Genotyp ApoE : od geografické distribuce po funkci a reakci na dietní faktory
    - Doporučení týkající se aminokyselin pro specifický fyziologický a patofyziologický stav prasat.

Všechny prezentace shrnují nejnovější poznatky výzkumu a studií týkajících se výživy, vstřebávání, vlivu na regulace v organismu, zpětné vazby a také dopad všech těchto aspektů na kvalitu dalšího života.
Potvrzují, že je důležité vědět, jak nás ovlivňuje potrava, a že bychom konzumací “správných” potravin mohli ovlivnit zdraví nejen naše, ale i zdraví dalších generací.

Podrobněji k jednotlivým prezentacím
Ad 1) Programování rané výživy i pozdější vitality a kognitivních funkcí

Vývoj tukové tkáně během rané fáze života: nové pohledy na energetickou rovnováhu u malých i velkých savců
Článek pojednává o raném vývoji tukové tkáně. V souvislosti se znovuobjevením hnědé tukové tkáně u dospělých lidí v roce 2007, se opět obrátila pozornost vědců na tuto tkáň. Funkcí hnědého tuku je především produkce tepla, proto se vyskytuje především u novorozenců a u hibernujících živočichů. U člověka se s věkem ztrácí, nicméně vědci zjistili, že malé množství si zachováváme i v dospělosti. Podle nejnovějších výzkumů se kromě produkce tepla může podílet i na spalování nadbytečné energie, což by mohlo být užitečné pro prevenci obezity. Výskyt hnědého tuku je ovlivňován hormonálně a vědci zjistili, že na jeho zásoby mělo vliv také např. složení mateřského mléka. Poznání faktorů ovlivňujících hnědotukovou tkáň a napomáhajících přeměně bílého tuku na hnědý by mohlo napomoci využít vlastností hnědotukové tkáně i v pozdějších fázích života.
OBSAH:
   Metabolická adaptace na prostředí mimo dělohu
   Složení mléka a termogeneze hnědého tuk
   Prolaktinový receptor a vývoj hnědého tuku
   Vnější faktory stimulující termogenezi v hnědém tuku
Proceedings of Nutrition Society, 71, 2012, č. 3, s. 363-370

Programování rané výživy pro dlouhotrvající zdraví
V rámci tématu obezity je pojednáno o vlivu pre- a postnatální výživy na pozdější výskyt obezity a potíží s ní spojených. Projekt EU EARNEST (zabývá se studiem vlivů výživy v    počátečních fázích života na zdraví dospělého jedince) a další průzkumy ukázaly, že raná výživa má dlouhodobý efekt na pozdější život, zdraví a riziko rozvoje chorob, jako jsou např. obezita, cukrovka, hypertenze apod.
V současné době existují 3 hypotézy o podmínkách, za nichž může docházet k rozvoji obezity:
1) „in utero“ hypotéza – předpokládá, že nadměrná výživa plodu v děloze, obezita matky mohou ovlivnit pozdější vznik obezity,
2) hypotéza zrychleného postnatálního růstu - zvýšený příjem potravy v období raného růstu také zvyšuje riziko pozdější obezity
3) hypotéza nesouladu – při nesouladu mezi pre- a postnatální výživou (například při podvýživě plodu a následné neadekvátně vysoce kalorické výživě) také dochází k nárůstu pravděpodobnosti vzniku obezity.

Složení výživy ovlivňuje celkový vývoj plodu, takže jakákoli disbalance mezi živinami způsobuje problém i ve vývoji jedince jako takového, a i krátkodobé změny mohou ovlivnit vývoj orgánů, hormonální disbalanci apod. Znalosti těchto vlivů na další vývoj (jedince), ať již v období intrauterinním nebo postnatálním pomůže zlepšit prevenci případných později se vyvíjejícich onemocnění.
OBSAH:
   Hypotéza „In utero“
   Hypotéza zrychleného postnatálního růstu
   Hypotéza nesouladu
   Potenciální mechanismy programování rané výživy
   Úloha placenty
   Epigenetika a metabolomika
   Projekt „Ranná výživa“
   Závěr
Berthold Koletzkoa, Brigitte Brandsa, Lucilla Postona, Keith Godfreya and Hans Demmelmaira. Early nutrition programming of long-term health
Proceedings of Nutrition Society, 71(3), 2012, s. 371-378

Ad 2) Metabolická flexibilita a regulace
Jak dieta udělá někoho tlustším: pohled z hlediska autoregulace stavby těla
Předpoklad známý již od dob Hippokrata, že pro obézní stačí méně jíst a více cvičit, je rozšířený i do dnešní doby. Toto pravidlo samozřejmě platí pro lidi obézní, ale pro lidi štíhlé tomu může být naopak.
Sledují se zde dopady různých diet v souvislosti s následnou obnovou tukové tkáně. Výsledky jsou odvozeny z mnoha klasických dlouhodobých studií týkajících se hladovění a opětného dávání jídla. Zjistili, že zpětnovazebné signály z tukové i ostatní tkáně ovlivňují energetický příjem a termogenezi a přispívají k obnově tělesné hmotnosti. Hlavním důsledkem je zjištění je to, že vyšší riziko ztloustnutí po dietě je u osob štíhlejších než u obézních jedinců.
OBSAH:
   Prospektivní studie spojující diety s pozdějším nárůstem váhy
   Souvislost mezi dietami a sklonem k tloušťce
   Jojo efekt po hladovění
   Hledání mechanismů regulujících stavbu těla při návratu hmotnosti
   Závěr „diety vás učiní ještě tlustější“
   Shrnutí
Proceedings of Nutrition Society, 71, 2012, č. 3,  s. 379-389

Ad 3) Regulace chuti k jídlu
Nervová a metabolická regulace příjmu a výběru živin
Existuje značná neshoda v názorech, co znamená pojem zdravá výživa. Od vydání významných prací W. Cannona a C. Richtera se stále diskutuje o tom, zda „přirozená moudrost vlastního těla“ nás navede ke konzumaci potravin, které potřebujeme pro zdravý život, anebo se pečlivě musíme naučit vybrat ty pravé potraviny, a to především v době nadbytku. Ačkoli je zřejmé, že organismus si vyvinul mechanismy, které zabraňují konzumaci potravin, které nám dříve neudělaly dobře, není jasné, zda také existují mechanismy, které posílí potřebu konzumace potravin, které nám prospěly.
Jsou zde shrnuty nedávné poznatky regulace příjmu a výběru proteinů, sacharidů a tuků, vývoje smyslové fyziologie reagující na živiny a nakonec navržen obecný model pro nervové zpracování živin specifických chutí.
Lepší pochopení těchto procesů by mohlo napomoci vyvinout strategie, které podpoří zdravější stravování.
OBSAH:
   Behaviorální důkaz pro regulaci příjmu a výběru konkrétních makronutrientů
   Vnější a vnitřní signály pro detekci makronutrientů
   Potenciální neurologické mechamismy ovlivňující chuť na specifickou „živinu“
   Závěr a nezodpovězené otázkyHans-Rudolf Berthouda, Heike Münzberga, Brenda K. Richardsa and Christopher D. Morrison. Neural and metabolic regulation of macronutrient intake and selection
Proceedings of Nutrition Society, 71, 2012, č. 3, s. 390-400

Kontrola příjmu potravy pomocí metabolismu živin: mezidruhové porovnání
Mozková činnost ovlivňující příjem potravy je regulována signály z trávicí soustavy – především jater. Tyto signály jsou regulovány “oxidací” živin (Játra mají ústřední postavení v látkové přeměně, podílejí se na celé řadě základních metabolických dějů jednotlivých součástí potravy).
Je zde porovnáno trávení u různých živočichů – především přežvýkavců vs. nepřežvýkavců.
Přestože jsou do regulace trávení zapojeny i periferní mechanismy, vzhledem k rozdílným způsobům trávení u různých živočichů je zřejmé, že ústřední roli v ní hraje právě energetický stav jater nezávisle na formě živin, jaká se k nim dostane.
OBSAH:
   Krmení a oxidace živin u nepřežvýkavců
   Kontrola příjmu potravy oxidací v játrech – přežvýkavci
   Závěrečné poznámkyMichael S. Allena and Barry J. Bradforda. Control of food intake by metabolism of fuels: a comparison across species
Proceedings of Nutrition Society, 71, 2012, č. 3, s. 401-409.

Ad 4) Složky potravy pro optimalizaci života plného zdraví a síly
Genotyp ApoE : od geografické distribuce po funkci a reakci na dietní factory
ApoE – apolipoprotein patří mezi klíčové enzymy metabolismu lipidů. Je to protein transportující cholesterol, který slouží jako ligand pro vazbu na buněčné receptory zejména v játrech a mozkové tkáni. Je jednoznačně prokázaný jeho vztah k hladinám cholesterolu. Polymorfismus ApoE má vliv na hladinu lipidů v krvi, biomarkery oxidačního stresu nebo chronické záněty, které mohou přispívat k rizikům vzniku chorob závislých na jeho izoformách. Existují tři izoformy, z nichž alela apoE ε3 je “neutrální” forma a apoE ε2 a ε4 jsou formy disfunkční. Přítomnost alely apoE ε4 je spojována s vyšší hladinou cholesterolu, tím i zvýšeným rizikem ischemické choroby srdeční, a také je spojena s vyšším rizikem rozvoje Alzheimerovy choroby. AapoE ε2 je asociována s hyperlipoproteinemií typu III.
Frekvence výskytu v Evropě se ukazuje jako nenáhodná, zejména v oblasti středozemního moře se hojně vyskytuje apoE ε3, a apoE ε4 je přítomna v Severní Evropě. Studie ukázaly, že apoE ε3, nikoli však apoE ε4 může profitovat z flavonoidů a n-3 mastných kyselin. Metabolismus lipidů rozpustných v tucích je ApoE také ovlivněn (např. apoE ε4 je spojován s vyšší hladinou vitamínu D). Článek shrnuje současné znalosti vztahu polymorfismu Apo E a jeho reakce na flavonoidy, vitamíny rozpustné v tuku a n-3 mastné kyseliny přítomné ve stravě. Uvádí také rozdílnou distribuci a rizika onemocnění jednotlivých izoforem.
OBSAH:
   ApoE
   Metabolické a molekulární mechanismy u ApoE izoforem
   Reakce ApoE genotypu na faktory ve stravě (vitamíny, mastné kyselina apod.)
   Závěr
Sarah Egerta, Gerald Rimbacha and Patricia Huebbea. ApoE genotype: from geographic distribution to function and responsiveness to dietary factors
Proceedings of Nutrition Society, 71, 2012,č. 3, s. 410-424

Doporučení týkající se aminokyselin pro specifický fyziologický a patofyziologický stav prasat
Poslední prezentace shrnuje vliv aminokyselin (AMK) na důležité fyziologické funkce u vepřů. Prasata jsou vhodný modelový druh a navíc je během jejich chovu sledován vliv AMK. Je zřejmé, že nemají pouze proteinogenní funkce, ale ovlivňují i zdraví, odpověď na stres i rozvoj tkání. Například methionin a cystein, AMK se sirnou skupinou, jsou zapojeny do metabolismu glutathionu – důležité biomolekuly podílející se na ochraně buněk díky své antioxidační funkci. Tento systém například může ovlivnit podmínky ovulace u prasnic.
Další AMK, která může kladně ovlivnit vývoj plodu a laktaci je L-arginin, prekurzor oxidu dusíku a polyaminů. Je to klíčový regulátor angiogeneze, embryogeneze a růstu placenty i plodu.
AMK jsou také signální molekuly ovlivňující reakci organismu na potravu a způsob jejího zpracování/ukládání (například tryptofan a valin).
Další důležitou úlohou je ovlivnění imunity – threonin se podílí na rozvoji a střevní rovnováze, a další -tryptofan je zapojen do regulace obranného systému.
Obecně – AMK jsou velmi důležité nejen pro stavbu bílkovin, ale i pro další fyziologické funkce organismu. Jejich správným zastoupením ve stravě lze tak docílit lepších parametrů kvality života nejen u vepřů.
OBSAH:
   Vliv aminokyselin na reprodukční schopnost prasnic
   Zapojení aminokyselin do řízení uložení proteinů v těle
   Zapojení aminokyselin do procesu zachování zdraví
   Závěr
Nathalie Le Floc'h, Florence Gondret, J. Jacques Matte and Hélène Quesnel. Towards amino acid recommendations for specific physiological and patho-physiological states in pigs
Proceedings of Nutrition Society, 71, 2012, č. 3, s. 425-432

Objednávka kopie článků 

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021