Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Výzkum nového způsobu ochrany proti parazitu včel - roztoči Varroa destructor do kategorie

Živočišná výroba - Archiv > Živočišná výroba - Archiv> Zemědělství - Archiv
Veterinární záležitosti > Živočišná výroba - Archiv> Veterinární záležitosti> Živočišná výroba - Archiv

Výzkum nového způsobu ochrany proti parazitu včel - roztoči Varroa destructor

Vydáno: 27.11.2009
Tisk článku
Američtí výzkumníci z agentury ARS vyvíjejí nový způsob ochrany včel proti významnému parazitu včel - roztoči Varroa destructor. 
     Roztoč Varroa destructor se stal nejhorším škůdcem včel od doby, kdy byl v osmdesátých letech zjištěn na Floridě. Každá hrozba pro včely je také hrozbou pro americké zemědělství. Bez včel by výnos a kvalita mnoha kvetoucích plodin utrpěly – zejména mandloně, jabloně, borůvky, brusinky, ananasové melouny a cukety a další. Včely jako hlavní opylovači plodin přispívají k americké ekonomice 14 miliardami amerických dolarů – a v tom ani není  započítán med a vosk, který tvoří.    
     Proto výzkumníci po celém světě naléhavě hledají nové způsoby ochrany proti roztoči Varroa destructor, zvláště metody, které omezí spoléhání se na chemické způsoby ochrany – nyní používané pesticidy fluvalinát a kumafos. Ve výzkumné jednotce Chemistry Research Unit výzkumné organizace ARS (Agricultural Research Agency) v Gainesville na Floridě testuje vedoucí výzkumu Peter E.A. Teal pojetí návnad a likvidace, které používá lepové destičky s dávkami přírodních chemických atraktantů, nazývaných „semiochemikálie“.
     Z  důvodů patentování Teal neprozradil, které jsou tyto specifické složky, ale pouze sdělil, že jsou to látky přirozeně vytvářené včelami a vysoce atraktivní pro roztoče Varroa.
     V přírodě se roztoči Varroa spoléhají na semiochemikálie při vyhledávání hostitele, pak  se živí krvi podobnou hemolymfou jak dospělých včel tak jejich plodu, tím je oslabují nebo zabíjejí. Silná napadení mohou zdecimovat postižené včelstvo v několika měsících a připravit včelaře o zisk z medu nebo opylovacích služeb. Ale v případě tohoto nového způsobu ochrany se roztoči setkávají s opojnějším buketem pachů včel, které je odlákávají od jejich pravých hostitelů na lepkavé destičky, kde hynou.
     Předběžné testy zkoumaného atraktantu jsou slibné. Výzkumníci jsou například schopni přimět 35 – 40 % roztočů, aby opustili těla včel, když jim poskytnou kterýkoli z těchto dvou atraktantů a více než 60 % nepřichycených roztočů je přitahováno k těmto chemikálím v biologických testech. Navíc se neukazuje, že mimořádná dávka semiochemikálií působící v úlu zasahuje do normálního chování nebo aktivity včel v nějakém významném stupni. Teal spolu s výzkumníkem z floridské university publikovali výsledky letos v lednu na včelařské konferenci North American Beekeeping Conference v Reno v Nevadě.
     Výzkumníci doufají, že patentování atraktantů ARS povzbudí průmyslové partnery, aby vyvíjeli technologii také pro využití včelaři jako monitorovací nástroj i alternativu k chemickým způsobům ochrany.   
Agricultural Research, vol. 57, 2009, č. 6, s. 16
 
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021