Vydáno: 24. 11. 2008

Autor:

Biofumigace je postup, při němž jsou pěstovány druhy a odrůdy brukvovitých rostlin s vysokým obsahem glukosinolátů a ve fázi kvetení, kdy je tento obsah nejvyšší, se rozdrtí a zapraví do půdy. Díky enzymatické hydrolýze glukosinolátů vznikají nematocidně působící isothiokyanáty. Nematocidní účinek sedmi často se vyskytujících isothiokyanátů byl potvrzen na příkladu háďátka Meloidogyne hapla. Nejsilnější nematocidní účinek vykazoval benzylisothiokyanát se 100% inaktivací během 24 hodin v nejnižší zvolené koncentraci 0,01 µmol.

Účinek různých druhů a odrůd brukvovitých rostlin při pěstování jako biofumigantů byl zkoumán ve dvou podnicích s různým spektrem háďátek. Jako letní meziplodiny byly pěstovány různé odrůdy hořčice sareptské, hořčice bílé a ředkve olejné a dále směsky hořčice sareptské a ředkve olejné, popř. hořčice sareptské a hořčice bílé. Těsně před zapravením do půdy byla stanovena rostlinná biomasa, sušina a obsah glukosinolátů a před výsevem následné plodiny, popř. čtyři týdny po zapravení meziplodin i výskyt fytoparazitických háďátek. V jednotlivých variantách pokusů byl účinek na M. hapla poměrně nízký, protože pěstování brukvovitých rostlin umožňuje rozmnožování tohoto druhu. Oproti tomu došlo ve všech variantách k redukci háďátek Pratylenchus spp. (směsná populace P. penetrans a P. crenatus). V současné době je zkoumán biofumigační účinek na další fytoparazitická háďátka (Heterodera schachtii, Ditylenchus dipsaci, Trichodorus spp., Tylenchorhynchus spp.) a jsou hledány nehostitelské odrůdy M. hapla pro optimální aplikaci v biofumigaci. Díky šlechtitelským a agrotechnickým postupům by se nadále měl obsah glukosinolátů na plochu zvyšovat.