Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Význam a potenciální použití olivových listů do kategorie

Technologie, technika, výzkum, odborné časopisy - Archiv > Technologie, technika, výzkum, odborné časopisy - Archiv> Potravinářství - Archiv
Aktuality > Aktuality

Význam a potenciální použití olivových listů

Vydáno: 12.10.2011
Tisk článku
Autor: Ing. Irena Suková
Přehledový článek se zabývá nejen příznivými zdravotními účinky hlavních fenolických látek oliv – oleuropeinu a hydroxytyrosolu, ale i technologickými postupy jejich získávání z olivových listů a možnostmi využívání extraktů.

Listy oliv se používají jako tradiční prostředek při léčení horečky, malárie aj. a v poslední době se začíná s jejich průmyslovým využitím v medicíně, farmacii a kosmetice. Výzkumníci z Ege University (Izmir, Turecko) věnovali pozornost fenolickým látkám obsaženým v olivových listech a zpracovali studii, která může být prvním krokem k posouzení významu a možností budoucího využívání olivových listů.

K hlavním fenolickým látkám oliv patří oleuropein (hořká složka plodů) a hydroxytyrosol (vzniklý přeměnou oleuropeinu během zrání). Podle některých hypotéz je přítomnost široké škály fenolických látek důvodem příznivého účinku středomořské stravy na kardiovaskulární zdraví. Výše jmenované fenoly inhibují agregaci krevních destiček a produkci eikosanoidu, regulují průtok krve, působí proti vlivu LDL-cholesterolu. Také přispívají k účinku adrenalinu, působí proti arytmii a svalovým křečím střev. Výsledky některých studií na myších ukazují na indukční efekt na jaterní glutathiontransferázy, a tím inhibiční vliv na tumory nádorové nekrózy TNF (tumor necrosis factor). Některé studie se zabývaly antidiabetickým efektem těchto fenolů. Oleuropein působí proti diabetu nejméně dvěma mechanismy:zvyšuje teriferní využívání glukózy a zvyšuje stimulaci vylučování inzulinu. Také byl zjištěn modulační vliv olivových listů na produkci oxidu dusnatého (NO) a na oxidační stav buněk plicního epitelu. Předpokládá se léčivý účinek při zánětlivých onemocněních a podle epidemiologických studií i při rakovině, především prostaty a tlustého střeva.

Oleuropein vykazuje i aktivitu proti  virům, retrovirům, bakteriím, kvasinkám, plísním a parazitům.

Je diskutována technologie produkce hydroxytyrosolu z oleuropeinu, protože syntéza tohoto silného antioxidantu by byla příliš nákladná.

Jsou popsány výsledky studií zaměřených na sušení olivových listů, možnost stabilizace extraktu enkapsulací a možnosti obohacování olejů o extrakt z olivových listů.

Zatím je k dispozici málo studií zaměřených na využití olivových listů. Dosavadní výsledky však ukazují na možnosti využití do funkčních potravin.


Food Rev. Int., 26, 2010, č. 4, s. 319-334

Objednávka kopie článku

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018