Přehled o bakteriocinech produkovaných mléčnými bakteriemi a o jejich využití proti patogenům nebo k řízení mikrobiálních procesů.
Bakteriociny produkované mléčnými bakteriemi lze zařadit do následujících tříd:
Třída I:
lantibiotika (obsahují výjimečné aminokyseliny jako např. lantionin, 3-metylalntionin, malé molekuly: 2 až 3 kDa), patří k nim nisin, subtilin, galidermin, epidermin a pep 5,
Třída II: nemodifikované malé (do 10 kDa) tepelně odolné bakteriociny produkované kmeny rodů Pediococcus, Leuconostoc, Lactobacillus a Enterococcus
IIa: pediocinové bakteriociny se silným antilistériovým účinkem
IIb: dvoupeptidobé bakteriociny
Třída III: velké tepelně labilní bakteriociny
Třída IV: nedefinované směsi bílkovin, tuků a sacharidů
Třídy I a II jsou nejvážnějšími kandidáty na využití v potravinářství.
Nejvýznamnější je antibakteriální polypeptid nisin izolovaný z buněk
Streptococcus lactis, který je povolen v nejméně 27 zemích k zabránění růstu nežádoucí konkurující mikroflóry při výrobě mléčných výrobků a ochraně proti sporám
Clostridium botulinum v pasterovaných sýrech. Nisin (příp. v kombinaci s lysozymem) také může brzdit růst mléčných bakterií při
kvašení piva nebo vína. Tím by se dala omezit aplikace nepříliš žádoucího oxidu siřičitého. Přitom by se k řízenému štěpení kyselin ve víně mohly použít mléčné
bakterie rezistentní vůči nisinu. Také je popsána řada polypeptidů s podobnými vlastnostmi produkovaných bakteriemi rodu
Lactobacillus.
Zajímavé je použití bakteriocinů např. proti listeriím (např. nisin, brevicin 286, sakacin A, divercin V41, pediociny, mesentericin Y105, enterocin A),
Bacillus cereus, Clostridium perfringens a
Staphylococcus aureus.
Pediociny (bakteriociny produkované bakteriemi rodu
Pediococcus) vykazují proti řadě patogenů účinnost ještě vyšší než nisin a vyznačují se stabilitou při vysokých teplotách a širokém spektru
pH (3 až 8).