Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Vzájemné působení alkoholu a léčiv do kategorie

Aktuality > Aktuality

Vzájemné působení alkoholu a léčiv

Vydáno: 4.8.2022
Tisk článku
Autor: www.viscojis.cz
Pravděpodobnost těchto interakcí je u nás v ČR vysoká, stejně tak rizika spojená se současným užíváním léčiv a alkoholu.

Foto: Shutterstock

Při současném podávání více látek může v těle docházet a často dochází ke vzájemnému ovlivňování. Toto ovlivňování označujeme jako interakce a její výsledek může být různý, může docházet jak ke změně míry účinku, tak ke změně povahy účinku léčiva či ke zvýšení rizika nežádoucích účinků.

K ovlivňování dochází také při vzájemném podávání léčiv a alkoholu a v mnoha příbalových letácích je možné nalézt informaci o nevhodné kombinaci léčivých přípravků s alkoholem. Česká republika se dlouhodobě řadí mezi země s vysokou spotřebou alkoholu a jeho snadnou dostupností, a také širokým sortimentem volně prodejných léčiv či dokonce vyhrazených léčiv prodávaných bez odborné konzultace.

V České republice je spotřeba léčiv považována za vysokou. Jestliže spotřeba léčiv v posledních desetiletích vzrostla, počet léčivých přípravků se rozšířil a průměrný Čech zkonzumuje dvakrát více lihovin než před šedesáti lety, máme zde výrazné nebezpečí možnosti vzájemného ovlivnění alkoholu a léčiv u velkého množství pacientů. Proto by měla být tomuto tématu věnována pozornost.

Proč alkohol ovlivňuje léčiva?
Za odbourávání látek v těle jsou odpovědna zejména játra. V játrech se nachází mnoho enzymů, což jsou látky umožňující různé biochemické přeměny. Jednotlivé látky jsou tak odbourávány různými enzymy. Jeden enzym může odbourávat více látek, např. léčivo a alkohol. Ale alkohol může enzym zpomalovat nebo zrychlovat, a tak ovlivňuje i odbourávání léčiva. Druhým důvodem častého vzájemného působení je povaha alkoholu, který má sám sedativní účinky (uklidňující účinky), a tento uklidňující účinek jiných léčiv ještě umocňuje.
 
Co se přesně může stát?
V případě kombinování alkoholu s léčivy jsou výsledky této interakce různorodé. V případě nadměrného užití alkoholu může dojít k jeho výraznému odbourávání, a tím k pomalejšímu odbourávání léčiva z těla, léčivo se začne hromadit (zvýší se jeho koncentrace v krvi) a může se zvýšit působení podávaných léčiv, prodloužit jejich působení, případně tato léčiva mohou na organizmus začít působit až toxicky. S tímto výsledkem se setkáváme například u warfarinu (při léčbě srážlivosti krve), fenytoinu (při léčbě epilepsie) či u některých  antidiabetik podávaných ústy ( při léčba cukrovky).
Druhou možností je zcela opačný účinek, tedy zrychlení odbourávání léčiva, ke kterému dochází již při mírné spotřebě alkoholu. Výsledkem je pokles léčiva v těle pod žádanou koncentraci, která léčí a pacient se ocitá ve stavu, kdy v těle nemá potřebnou hladinu účinného léčiva. S tímto výsledkem se opět setkáváme u warfarinu, fenytoinu a některých antidiabetik.

Kromě těchto výsledků vzájemného působení se setkáváme také se změnou účinku léčiva s možností vzniku nebezpečných látek v těle. Problematická je například kombinace alkoholu a benzodiazepinů (léčiva se širokým použitím, např. pro léčbu úzkosti, nespavosti, ale i křečí). Alkohol zpomaluje odbourávání benzodiazepinů, ty naopak posilují účinek alkoholu. Výsledek této kombinace představuje výrazné zesílení účinků obou látek s nebezpečím otravy. Látek, u kterých může dojít ke změnám účinku, je však mnohem více, například nitroglycerin užívaný při léčbě anginy pectoris  (tj. nedokrevnost srdečního svalu při oběhové poruše projevující se bolestí na hrudi)  v kombinaci s alkoholem může znamenat nebezpečí výrazných změn krevního tlaku. Antibiotika v kombinaci s alkoholem mohou znamenat nebezpečí nevolnosti, zvracení, zvýšení tepové frekvence nebo i poškození jater (záleží, o jaké antibiotikum se jedná). Nevhodná je také kombinace léčiv na snížení cholesterolu v krvi s  alkoholem, která opět může vést k poškození jater až jaternímu selhání. Podobně nevhodných kombinací existuje však mnohem více.

Posledním příkladem, ke kterému může docházet v kombinaci léčiv a alkoholu je zvýšení rizika nežádoucích účinků. Nežádoucí účinek chápeme jako nechtěný výsledek po podání léčiva. Uvést je možná kombinace ibuprofenu (léčba bolestí a zánětů) s alkoholem, která zvyšuje nebezpečí zánětu žaludku, tvorby vředů a krvácení do trávicího ústrojí.  Při kombinaci alkoholu a hojně užívaného volně prodejného paracetamolu (léčba bolesti a horečky) vzniká nebezpečí tvorby jedovaté látky chinoniminu, která poškozuje játra. Kombinace látek ovlivňující centrální nervový systém (opiáty, barbituráty, benzodiazepiny, aj.) zvyšuje nebezpečí otrav.

Stojí nám to za to?
Pravděpodobnost těchto interakcí je u nás v České republice vysoká, stejně tak rizika spojená se současným užíváním léčiv a alkoholu. Kromě akutních nebezpečí jsou zde nebezpečí, která se kumulují delší dobu. Například poškození jaterní tkáně může být dlouhou dobu nerozpoznáno a pacient přichází do ordinace lékaře příliš pozdě. Je tedy dobré věnovat pozornost radám lékaře, lékárníka a ostatních zdravotnických pracovníků, číst pečlivě příbalové letáky a v případě užívání léčivých přípravků určitě vynechat skleničku alkoholu, byť by se jednalo o víno či pivo.

Autor: tp

Použitá literatura:
BAXTER, K. Stockley‘s  Drug interactions.  Ninth edition. 9. vyd. London: The Pharmaceutical Press, 2010. 1792 s. ISBN 978-0853699163.
NEŠPOR, K. Interakce alkoholu s jinými látkami. Zdravotnické noviny (příloha Lékařské listy), roč. 51 (2002), č. 28, s. 24.
SANDSON, N.B. Drug Interactions Casebook. The Cytochrome P450 Systém and Beyond. 1. vyd. Arlington: American Psychiatric Publishing, Inc., 2003. 313 s. ISBN 1-58562-091-2
ZIEGLMEIER, M., HEIN, T. Lékové interakce. 1. vyd. Praha: Triton, 2006. 318 s. ISBN 80-7254-755-0.

 

Zdroj: viscojis.cz

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021