Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Zemědělství EU hrozí problémy kvůli krmivu s příměsí GMO do kategorie

Geneticky modifikované organismy (GMO) - Archiv > Geneticky modifikované organismy (GMO) - Archiv> Zemědělství - Archiv
Krmiva > Živočišná výroba - Archiv> Krmiva> Živočišná výroba - Archiv

Zemědělství EU hrozí problémy kvůli krmivu s příměsí GMO

Vydáno: 14.7.2009
Tisk článku
Autor: Mgr. Světluše Bodoková
Zemědělství Evropské unie hrozí vážná krize kvůli velmi rozšířenému sójovému krmivu pro dobytek, které se dováží do Evropy ze Spojených států.  
Německé úřady v krmivu objevily stopy po geneticky modifikovaných plodinách, které nejsou v Unii povoleny, a tak teoreticky hrozí úplný zákaz dovozu. EU totiž v tomto případě uplatňuje politiku "nulové tolerance". Pokud by ovšem Unie dovoz zakázala, znamenalo by to nejspíš raketový růst cen krmiva a celá situace by mohla vyústit v krizi, která nemá v evropském zemědělství obdoby.
                       
                       
"V takovém případě by současná krize na trhu s mlékem vypadala ve srovnání s těmito problémy jako naprostá prkotina," řekla po jednání ministrů zemědělství EU v Bruselu eurokomisařka pro zemědělství Mariann Fischerová Boelová. Ta se již delší dobu snaží přesvědčit své kolegy v komisi i členské státy, že nulová tolerance ke geneticky modifikovaným potravinám unii poškozuje. Stejně mluví i zemědělci, kteří tvrdí, že Unie není v tomto případě konkurenceschopná.
 
 
EU je přitom na dovozu sójových krmiv z USA závislá zhruba z 80 % a minimálně do příštího roku, kdy začne sklizeň v Jižní Americe, která je alternativním dodavatelem, se bez krmiva ze Spojených států neobejde. Situaci by nejspíš vyřešilo stanovení hranice pro množství geneticky upravených plodin v krmivech, některé státy však nevidí pěstování podobných plodin rády. Především pak Rakousko, které tradičně povolování GMO na evropské půdě blokuje.
 
 
"Je základní zodpovědností EU zajistit bezproblémový dovoz životně důležitých krmiv a zároveň tak zajistit dostatek potravin pro občany Evropské unie," napsal členským státům v dopise šéf evropské asociace krmiv (Fefac) Pedro Barroso. Boelová přitom upozornila, že celý problém by mohl skončit tím, že Unie by byla závislá na dovozu masa ze zahraničí. Paradoxem by bylo, že maso by pocházelo ze zvířat, která jsou krmena krmivy, které EU sama zakázala.
 
 
Evropská unie pěstování geneticky modifikovaných plodin nekompromisně regulovala koncem 90. let, v roce 2006 jako první modifikovanou plodinu povolila kukuřici. Pěstitelé ale musejí dodržovat pravidla, která se týkají evidence osetých ploch a zvláštního značení produktů. Musejí také modifikovanou kukuřici pěstovat v předepsané vzdálenosti od ostatních plodin, aby nemohla nastat jejich mutace. Celá řada jinde normálně pěstovaných GMO plodin je navíc v Unii nadále zakázána.
 
 
Kromě několika zemí se proti pěstování geneticky modifikovaných plodin dlouhodobě staví ekologické organizace, které se obávají zejména nekontrolovaného šíření upravených plodin mezi původní druhy. "Existují důkazy, že pěstování některých GM rostlin v přírodě způsobuje úhyn larev motýlů a jiného užitečného hmyzu. Vznikají 'super-plevele'," uvedla před nedávnem například Magdalena Klimovičová z hnutí Greenpeace. Ty podle ní nutí zemědělce používat postřiky v daleko větším rozsahu než dosud. Za další rizika GM plodin označila jejich možné toxické vlastnosti a možné alergenní reakce, zvýšení spotřeby pesticidů nebo vznik odolných škůdců či virových chorob.
 
 
Podle profesora Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jaroslava Drobníka jsou při genetických úpravách naopak přenášené geny přirozené, v přírodě vzniklé a nevnášejí do přírody nové geny. Použití GM plodin podle něj má naopak pro životní prostředí pozitivní dopady. "Snižuje chemizaci zemědělství, šetří půdu a vláhu a snižuje výjezdy zemědělské techniky," uvedl Drobník. Námitky proti GMO plodinám nemá ani Evropský úřad pro bezpečnost potravin.
 
 
Zdroj: www.ekolist.cz, 14. 7. 09
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018