Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Živiny potenciálně nedostatkové v rostlinné stravě a jejich možné rostlinné zdroje do kategorie

Aktuality > Aktuality

Živiny potenciálně nedostatkové v rostlinné stravě a jejich možné rostlinné zdroje

Vydáno: 4.4.2022
Tisk článku
Autor: Společnost pro výživu
Článek publikovaný v časopise Výživa a potraviny 2/2022

 

Společnost pro výživu publikovala článek "Živiny potenciálně nedostakové v rostlinné stravě a jejich možné rostlinné zdroje" v časopise Výživa a potraviny 2/2022.  

Abstrakt
Způsob stravování na základě potravin rostlinného původu má potenciální nedostatek těch živin, jejichž zdrojem jsou převážně živočišné potraviny. Specifickým výběrem rostlinných potravin, jejich vhodnou úpravou a používáním doplňků stravy je možné sestavit veganskou stravu, při které nedochází k nedostatku živin. Článek shrnuje možné rostlinné zdroje potenciálně kritických živin ve veganské stravě, mezi něž patří bílkoviny, n-3 mastné kyseliny s dlouhým řetězcem (kyselina eikosapentaenová a kyselina dokosahexaenová), vitaminy D, B2 a B12, vápník, železo, jod, zinek a selen.

 

Autor článku: MUDr. Eva Kudlová, CSc., Ústav hygieny a epidemiologie, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha

 

Zdroj: Společnost pro výživu

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021