Bezpečnost potravin

Změna stravovacího režimu žen – budoucích matek

Vydáno: 3. 10. 2006
Autor:

Na co tedy dbát? Každá žena si jistě uvědomuje to, že je velmi důležité, jakým způsobem se stravuje v těhotenství, ale možná si neuvědomuje, že je neméně důležitý způsob stravování i před plánovaným otěhotněním, kdy je potřeba, aby organismus ženy byl na těhotenství dokonale připraven.

Změna stravovacího režimu žen – budoucích matek
 
Každá žena si jistě uvědomuje to, že je velmi důležité, jakým způsobem se stravuje v těhotenství, ale možná si neuvědomuje, že je neméně důležitý způsob stravování i před plánovaným otěhotněním, kdy je potřeba, aby organismus ženy byl na těhotenství dokonale připraven.
Na co tedy dbát? Na prvním místě doporučíme budoucí mamince určitě přestat kouřit, pít alkohol a omezit kofein! Ale jak s výživou?
Strava by měla mít adekvátní energetickou a biologickou hodnotu. Pokud má budoucí maminka nadváhu, či je přímo obézní, měla by se snažit v rámci možností svoji hmotnost upravit. O totéž by se měla snažit i budoucí maminka, která trpí podváhou. Předejde tím řadě těhotenských komplikací. Přiměřená hmotnost budoucí maminky by měla odpovídat BMI mezi 20 – 25. Ideální váhový přírůstek v těhotenství je kolem 10 kg. Během prvních třech měsíců není energetická potřeba budoucí matky ještě zřetelně zvýšena, během dalších měsíců se pak navyšuje o cca 1200 kJ za den.
Důležitá je kvalita bílkovin. Doporučované množství je 0,8 – 1 g B na kg hmotnosti, v těhotenství pak stoupá na 1,3 g B na kg hmotnosti ženy. Přibližně polovina z celkového množství by měla být hrazena bílkovinami živočišnými – tedy mlékem a mléčnými výrobky, zvláště zakysanými, masem, vejci a polovina rostlinnými – tedy obilovinami, zvláště celozrnnými a výrobky z nich, brambory, luštěninami, ořechy. Přičemž nadýmavé luštěniny pak v těhotenství nemusí být nejvhodnější.
Které tuky doporučit? Měly by převládat tuky rostlinné. Nejlépe olivový či řepkový olej doplňovaný slunečnicovým. Nemělo by se zapomínat na kvalitní tuk z ryb, to znamená, že budoucí maminka by si měla zvykat zařazovat ryby do jídelníčku nejméně 2krát týdně. Může jíst i margarín či máslo.
Budoucí maminka by měla omezovat jednoduché sacharidy – cukry, tedy sladkosti, aby si zbytečně nezvyšovala energetický příjem. Vhodnými sacharidy jsou škroby – tedy obiloviny, brambory, luštěniny.
Měla by si zvykat i na doporučované množství vlákniny. V těhotenství ženy často trpí zácpou a jedna z vlastností vlákniny je upravovat konzistenci stolice. Maminka by měla tedy dbát na dostatečný příjem ovoce a zeleniny, nejen kvůli vláknině. Ovoce a zelenina jí totiž dodá potřebné minerální látky a vitamíny. Množství by mělo být okolo 500g. Dále je vláknina v celozrnných obilovinách, luštěninách a bramborách.
Z minerálních látek je pro budoucí maminku velmi důležitý vápník, který je pak v těhotenství využíván k výstavbě skeletu plodu. Proto je potřeba pak jeho množství ve stravě těhotné ženy navýšit na cca 1200 mg denně. Nejen mlékem a mléčnými výrobky, ale i nemléčnými zdroji, např. ořechy, kokos, mák, fazole, květák, brokolice…Dále se nesmí opomenout železo důležité pro zvýšený počet červených krvinek matky a vznik tkání plodu a placenty. Někteří odborníci doporučují jeho zvýšenou potřebu krýt i medikamentózně. Zdroje železa – libové maso, čočka, sója, kapusta…Neméně důležitý je i zinek pro správný vývoj plodu a nachází se převážně v živočišných zdrojích.
Z celé škály potřebných vitamínů má v tomto období velký význam kyselina listová, která je důležitá pro krvetvorbu matky a pro správný vývoj plodu. Její deficit bývá častý. Výborným zdrojem je čerstvá zelenina. Pozor v tomto období na velké dávky (medikamentózní) vitamínu A, který na plod působí toxicky.
Existuje jistě řada budoucích maminek, které nějakým způsobem koketují s alternativními druhy stravování jako např. makrobiotikou, přísným vegetariánstvím, čili veganstvím. Žena by se měla v tomto, pro její dítě velmi důležitém období, přece jen přiklonit k oficiálním výživovým doporučením, protože existují studie, které ukazují na výživové nedostatky přísných alternativních směrů pro plod či budoucí dítě.
Pitný režim
Co mamince doporučit? Množství tekutin okolo 2,5 l denně. Nejlépe nesycenou vodu, ředěné ovocné šťávy a džusy, zeleninové šťávy, zelený, ovocný, šípkový, či slabý černý čaj, 0,2 l minerálky (střídat jednotlivé druhy).
Důležité je zvyknout si již v tomto období na pravidelnost, to znamená jíst 5krát denně. A hlavně nezapomenout snídat. Snídaně je základem dne, dodává nám přibližně 25% energie z celého dne. Vhodné je posnídat např. celozrnné pečivo s tvarohovou pomazánkou. Pokud má žena v oblibě po ránu něco sladkého, pak se jako velmi vodné ukazují různé snídaňové cereálie s mlékem či bílým jogurtem. Pokrmy během celého dne by měly být spíše lehce stravitelné, nenadýmavé. Strava by měla být pestrá, dle zásad zdravé výživy. Pozor na velké množství soli kuchyňské. Měla by se dodržovat doporučená denní dávka kolem 5g za den.
Budoucí maminka by neměla zapomínat ani na pravidelný pohyb. V těhotenství jsou pak vhodné delší procházky v přírodě.
 
Příklady jídelníčků:
Sn : Šípkový čaj. Sójový rohlík. Sýr. Paprika.
Př : Banán.
O : Rajská polévka. Kuřecí závitek. Brambory. Hlávkový salát.
Sv: Bílý jogurt. Cereálie.
V : Zeleninové rizoto. Kompot.
Sn : Mléko. Snídaňové cereálie. Čaj.
Př : Ovocný salát s jogurtem.
O : Špenátová polévka. Pečené filé. Bramborová kaše. Kompot.
Sv : Kefír. Pečivo.
V : Těstovinový salát.
 
Zdroj: http://www.iZrno.cz                           Mgr. Diana Chrpová (nutriční terapeutka)