Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Změněné geny v jídle. Je to bezpečné? do kategorie

Archiv článků od roku 2003 do roku 2011 > Archiv článků od roku 2003

Změněné geny v jídle. Je to bezpečné?

Vydáno: 30.11.2003
Tisk článku
Vědci ve světě zatím nemají úplně jasno v tom, jaký mají mutované plodiny vliv na okolní přírodu. EU má společný systém varování, kdy se do 24 hodin ví o každé škodlivé látce v potravinách. Nikdy nešlo o GMO. ŽP
Lidé jsou schopni kvůli výdělku dělat s rostlinami všelicos. Třeba tvarovat melouny jako krychle, aby byly skladnější. Nebo geneticky měnit jejich vlastnosti.

Luboš Grepl z americké firmy Monsanto, která je celosvětovým lídrem v prodeji geneticky upravených potravin, tráví tímto tématem zhruba třetinu svého času. Z brněnského sídla v epicentru jihomoravských farmářů řídí tuzemskou pobočku. Zatím vydělává jen prodejem normálních osiv a hnojiv, ale je třeba myslet na budoucnost. Firma svádí boj s ekologickými aktivisty, aby od českých úřadů získala razítko k prodeji své vylepšené "Bt kukuřice". Má silné spojence - početnou skupinu zemědělců, kteří píšou petice na ministerstva a chtějí, aby v Česku mohli kukuřici pěstovat. Důvod? Bt kukuřice slibuje zázraky. Sama si umí vyrábět látky (ekologové říkají jedy), kterými zahubí škůdce. Na Moravě i v Čechách se šíří motýlek zavíječ a zhoršuje zemědělcům výnosy. Kde se vzala v kukuřici tato kouzelná vlastnost? Američtí vědci do ní vpravili geny, jež jí umožňují se proti škůdcům bránit. Tím z ní udělali geneticky upravený organismus, něco, kvůli čemu se v Evropě vedou velké boje, obchodní války a politické debaty jako o jaderné energii. Farmáři Grepla podporují. "Vedou nás k tomu ekonomické důvody. V každém případě by se mělo se zkouškami začít," uvádí Stanislav Kvasnička, hlavní agronom firmy Zemědělská z Opavska. V tuzemsku se zatím nic geneticky upraveného pěstovat nesmí, ale u kukuřice se blíží průlom. Zda se průlom dotáhne do konce, to bude nyní záviset hlavně na chutích spotřebitelů a na tom, zda se kukuřice bude dobře prodávat.

Je to přirozené a zdravé?
Vědci ve světě zatím nemají úplně jasno v tom, jaký mají mutované plodiny vliv na okolní přírodu. Právě o tom se vedou největší spory. Na jiné námitky mají genetičtí inženýři přesvědčivé argumenty. Proč si má lidstvo zahrávat s něčím tak nepřirozeným? "Pak bychom nejedli nic než trávu. V zemědělství už dnes není nic přirozeného," tvrdí profesor Karlovy univerzity Jaroslav Drobník, spolupraco vník Monsanta a jeden z největších zastánců upravených potravin v Česku. Nehrozí lidem nějaké zdravotní problémy? Ve světě nikdy nebyl prokázán žádný takový případ, přitom ve Spojených státech se už deset let běžně prodávají a ani nijak zvlášť neznačí. "Evropská unie má společný systém varování, kdy se do 24 hodin ví o každé škodlivé látce v potravinách. Nikdy nešlo o GMO," uvádí Jiří Ruprich z Centra hygieny potravinových řetězců. Nejasnosti ale přetrvávají kolem pěstování. Británií na podzim otřásl výzkum za šest milionů liber, největší svého druhu, který prokázal, že u řepky je na poli s genetickými potravinami méně hmyzu a následně i méně ptáků. Změny souvisely nikoli se samotným mutováním rostlin, ale s tím, že u geneticky upravených odrůd se používají jiné, silnější postřiky. Kukuřice se ošetřuje úplně jinak, a tak průzkum dopadl obráceně, ve prospěch mutantů. Výsledky u cukrovky ale vzbudily v opatrných Britech velké vzrušení. Nyní se jimi bude zabývat i Evropská unie. "Je nemyslitelné, aby ostatní státy ignorovaly výzkum takové kvality," uvedl britský ministr životního prostředí Elliot Morley.

Evropská pravidla v Česku
Vstup do unie vystaví českou společnost nové situaci, kdy se bude třeba zamyslet, jak s démonem upravených potravin naložit. Začne platit řada nových pravidel. Do Česka se do příštího roku budou smět volně dovážet všechny upravené potraviny, které kolují i na trzích evropských zemí. "Povolení v EU je asi čtrnáct. Ale otázka je, jestli se zde objeví. Záleží jen na spotřebitelích," říká Zuzana Doubková z ministerstva životního prostředí. Obchodníci jsou však ostražití. Každá potravina, která obsahuje více než 0,9 procenta upravených organismů, se totiž bude muset označit a obchodníci nechtějí riskovat. "Nechceme geneticky upravené potraviny prodávat. Zákazníci k nim nemají důvěru," říká Petr Vyhnálek, šéf řetězce Globus. Značení je povinné i dnes, ale nově se rozšíří i na potraviny, u nichž se mutovaný organismus použil kdykoli v procesu zpracování. To platí třeba u sójových olejů. "Geneticky modifikovanou sóju na výrobu oleje nepoužíváme, v budoucnu však ve světě převládne. Hlavní pěstitelé - USA, Brazílie a Argentina - mají 80 procent sóje modifikované," uvedl šéf ústecké Setuzy František Janů. Nová pravidla se zavádějí také pro pěstování. Včera poslanci odhlasovali zákon, který zjednoduší proceduru pro odzkoušení mutované kukuřice a který případným budoucím pěstitelům slibuje až překvapivě diskrétní zacházení. Až po sezoně, do 15. února následující roku, budou muset hlásit, kde mutované plodiny pěstují. A do záznamů bude smět nahlédnout jen ten, kdo prokáže "zdůvodněný zájem". Ale jestli celý experiment s kukuřicí vyjde, to bude podle Vyhnálka opět záviset na chutích spotřebitelů diktovaných tím, co se musí značit. Otázkou podle Vyhnálka bude, jak se Evropa vypořádá se značením masa či mléčných výrobků ze zvířat, která jsou krmena mutovanými plodinami, tedy i kukuřicí.

CO JSOU GENETICKY MODIFIKOVANÉ ORGANISMY?
Geneticky modifikované organismy (GMO) obsahují geny jiného rostlinného či živočišného druhu, které jim dávají nové vlastnosti. Nejčastěji jde o odolnost vůči hmyzu, který rostlina umí sama zahubit, anebo odolnost vůči herbicidům a tedy snazší použití postřiků proti plevelům. Hlavními pěstiteli ve světě jsou USA, Argentina, Kanada a Čína a jejich využití rok od roku stoupá. Evropská unie se jejich použití dlouhodobě brání.

* VÝHODY Zemědělci mají méně práce s obděláváním a chemickým ošetřováním, při odolnosti vůči herbicidům (postřiky proti plevelům) lze použít méně chemikálií a plevely vyhubit. Spojené státy experimentují s úpravami, které snižují alergie či dávají plodinám větší výživné hodnoty.

* NEVÝHODY Neprobádaný dopad na životní prostředí. Snazší hubení plevelů může vést k nižší pestrosti života na polích, menšímu výskytu brouků i ptáků. Pyl s novými vlastnostmi se může šířit na jiné plodiny a kontaminovat konvenční odrůdy. Jsou-li plodiny odolnější, časem to může vést ke vzniku odolnějších plevelů.

* JAK JE TO V ČESKU Do ČR se smí dovážet pouze jediná upravená plodina, takzvaná round up ready sója. Sója se používá například k výrobě olejů či krmiv, zvláště poté, co se kvůli nemoci šílených krav upustilo od krmení masokostní moučkou. Potraviny vyrobené přímo z upravených plodin musí být označeny, avšak jen tehdy, obsahují-li více než jedno procento upravené látky. Po vstupu do EU se bude značení potravin řešit podle evropských pravidel, kdy se hranice snižuje na 0,9 procenta a sleduje se použití GMO v celém procesu výroby. Značit se budou muset také krmiva. Například v Británii se vedou kampaně za to, aby se povinně značilo i maso a mléčné výrobky ze zvířat, která byla krmena plodinami vyrobenými s použitím GMO.
Jiří Nádoba (MF Dnes)

http://www.ekolist.cz

EkoList, 28. 11. 2003
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021