Bezpečnost potravin

Zpráva o výsledku jednání pracovního orgánu EFSA

Vydáno: 15. 8. 2007
Autor: pospisilova

Pracovní skupina pro komunikaci Poradního sboru / Advisory Forum

Název pracovního orgánu EFSA: Pracovní skupina pro komunikaci Poradního sboru /Advisory Forum

Identifikační číslo pracovní skupiny*

Datum a čas zasedání: 5. července 2007  9:00 – 15:30 hod.

Název bodu agendy: 1)  Přivítání účastníků, zahájení jednání, přijetí programu, změny

Kód dokumentu: Doc AF Comm WG 05 07 07 – 1

Název bodu agendy: 2) Uvítání účastníků zasedání ředitelem kontrolního potravinového a veterinárního odboru finského Úřadu pro bezpečnost potravin a členem poradního sboru EFSA Jormou Hirnem  

Kód dokumentu: —

Název bodu agendy: 3) Projednání zápisu z jednání  pracovní skupiny dne 24. dubna 2007

Kód dokumentu: Doc AF Comm WG 05 07 07 – 2

Zápis byl schválen bez připomínek.

 

Název bodu agendy: 4) Nové informace o EFSA

Kód dokumentu: —

Stručný popis problematiky, průběh projednávání:

Pracovní skupina (PS) pro komunikaci Poradního sboru EFSA (AF EFSA) jako klíčový prostředek úspěšné komunikace a důležitý článek sítě veškerých komunikačních spojů mezi EFSA, členskými státy (ČS) a Komisí, cíle PS: rozvoj kooperace a koordinace v oblasti komunikace o riziku, výměna informací a zkušeností atd. Příklady: přehledy oznámení/zpráv v EU (ptačí chřipka, doporučení ke spotřebě ryb), sekce EXTRANETU „výskyt“ důležitých komunikačních záležitostí (ptačí chřipka), brífinky s vědeckými pracovníky EFSA k důležitým záležitostem, nejnaléhavější aktuální záležitosti („heads up“), např. aspartam atd.

Přijaté závěry k danému bodu:

Je potřeba dále zlepšovat komunikaci a posilovat spolupráci – členové pracovní skupiny obdrželi dotazník pro písemné odpovědi a návrhy pro příští zasedání.

Způsob zajištění závěrů v ČR/další postup:

ČR využívá možností oboustranné komunikace s EFSA a s ČS, např. informování o výskytu ptačí chřipky v červnu prostřednictvím EXTRANETU, a bude spolupracovat na dalším rozvoji v oblasti komunikace.

 Název bodu agendy:  5) Důležité informace ze zasedání Poradního sboru (AF) EFSA v Bratislavě (29.6.2007)

Kód dokumentu: —

Stručný popis problematiky, průběh projednávání:

Přijaté závěry k danému bodu:

Způsob zajištění závěrů v ČR/další postup:

Informace ze zasedání AF EFSA v Bratislavě jsou součástí zprávy ze služební cesty Ing. Zuzánkové ze dne 29. června 2007.

Název bodu agendy: 6)  Důsledky klonování zvířat pro bezpečnost potravin, zdraví a pohodu zvířat a pro životní prostředí

Kódy dokumentu: —    

Stručný popis problematiky, průběh projednávání:

Evropská komise požádala EFSA, aby se vyjádřil k tomu, jaké důsledky mohou mít živá klonovaná zvířata získaná prostřednictvím techniky spočívající v přenosu jader somatických buněk (SCNT), jejich potomci a produkty získané z těchto živočichů pro bezpečnost potravin, zdraví a pohodu zvířat a pro životní prostředí.

Vzhledem k tomu, že jde o velice složitou problematiku, která vyžaduje značné odborné znalosti, vytvořila se v rámci vědeckého výboru EFSA pracovní skupina expertů, která připravila návrh stanoviska, které se týká hovězího dobytka, vepřů, ovcí a koz (pokud jsou k dispozici údaje), ryb (pokud jsou údaje) a slepic (při dostupnosti údajů):

 a) klonů – technologie přenášející intaktní (neporušené) jádro somatické buňky do oocytu zbaveného jádra; zdraví a pohody (welfare) náhradní (foster) matky a klonovaného zvířete; charakterizace genetického “make-up” klonovaných zvířat, a to z hlediska intracelulárního i extracelulárního (mitochondriálního) genetického materiálu; srovnávací fyziologie klonovaných i konvenčních zvířat, např. reprodukční kapacita; bezpečnost konzumace klonovaných zvířat a produktů z nich (maso, mléčné výrobky, vejce),

b) potomků – charakterizace genetického “make-up” u potomků klonovaných zvířat; srovnávací fyziologie potomků klonovaných a konvenčních zvířat; zdraví a pohody (welfare) potomků klonovaných zvířat; bezpečnost konzumace potomků klonovaných zvířat a produktů z nich (maso, mléčné výrobky, vejce);  důsledky pro životní prostředí.

Na vědeckém odborném posudku na klonování EFSA úzce spolupracoval s Francouzskou agenturou bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti potravin (AFSSA) a americkou Státní správou potravin a léků (U.S.FDA) a Evropskou skupinou pro etiku ve vědě a nových technologiích (EGE).

Přijaté závěry k danému bodu:

Ze závěrů mj. vyplývá, že nebyla zjištěna žádná rizika u živočišných krmiv z klonovaných zvířat ani žádná další ohrožení pro lidskou spotřebu potravinových produktů z klonovaného skotu, vepřů nebo koz. Většina potravin vytvořených prostřednictvím techniky přenosu jader somatických buněk (SCNT technology) bude původem z pohlavně reprodukovaného potomstva klonovaných zvířat – rovněž zde nebyla identifikována žádná rizika pro potraviny a živočišná krmiva. Zvýšená rizika nepříznivých zdravotních výsledků byla pozorována u náhradních matek a mláďat klonovaných zvířat.

Způsob zajištění závěrů v ČR/další postup:

Z dosavadních informací vyplývá, že ČR se zatím nezabývá touto problematikou, pro odborníky a jejich případná vyjádření, ale i pro zájemce z řad laiků, budou v nejbližší době ke klonování zvířat k dispozici webové stránky: efsa.europa.eu/en/science/ .

Název bodu agendy: 7) Sdílení poznatků z praxe (Knut A. Solem, Norsko)

Kód dokumentu: —     

Stručný popis problematiky, průběh projednávání:

Byl popsán případ přijetí 3 dětí do nemocnice s ledvinovými potížemi a postup Norského institutu veřejného zdraví a Norského úřadu bezpečnosti potravin.

S HUS bylo loni v Norsku hospitalizováno celkem 18 osob, většinou malých dětí s s akutními bolestmi břicha, zvracením a průjmem, klinické příznaky odpovídaly vzniku HUS s výraznou azotemií, hyperkalemií a acidózou, 9. března jedno čtyřleté dítě zemřelo. 22. března bylo potvrzeno, že onemocnění pochází z nerozemletého masa v uzených za studena konzumovaných skopových klobás.

Hemolyticko-uremický syndrom (HUS) je závažné onemocnění, při kterém dochází k akutnímu renálnímu selhání, ke vzniku trombocytopenie a k mikroangiopatické hemolytické anemii. HUS je nejčastější příčinou akutního selhání ledvin u dětí nejmladší věkové kategorie, ale setkáváme se s ním i u dětí starších, kdy může vyústit v chronické postižení ledvin. Výjimečně je onemocnění diagnostikováno u dospělých.

Hemolyticko-uremickému syndromu v 90 % případů předchází stadium průjmů, na jejichž etiologii se ve více než třech čtvrtinách případů podílí patogenní kmeny E. coli, produkující verocytotoxin. Tyto kmeny mohou u pacienta způsobit  asymptomatické infekce, nekomplikovaný průjem, hemoragickou kolitidu až HUS. Z kmenů produkujících verocytotoxin bývá nejčastěji určován sérotyp O157:H7, ale na etiologii HUS se mohou podílet i jiné sérotypy E. coli. ( u dětí v Norsku v únoru 2006 to byl sérotyp E. coli O103:H25)

Přijaté závěry k danému bodu:

Komunikace: informování veřejnosti o zdravotním riziku plynoucího z konzumace potravin, u kterých není jistá bezpečnost, upozorňování na správnou přípravu pokrmů, zprávy o výměně nových poznatků, kritika toku informací ze strany médii, politiků atd. (proč to byl tak „velký případ“ – otrava z potravy, děti, běžně užívaný a distribuovaný norský produkt od vysoce profilové norské firmy, měnící se stupeň nejistoty v zemi, úmrtí dítěte po dvou týdnech).

Způsob zajištění závěrů v ČR/další postup:

Informování spotřebitele: v ČR nutná spolupráce s Ministerstvem zdravotnictví, Státním zdravotním ústavem a Ústavem zemědělských a potravinářských informací.

Podobný případ v ČR: Pacientka K.P., sedmiletá dívka (narozena 28.5.1993), byla hospitalizována s akutními bolestmi břicha, zvracením a průjmem dne 28. srpna 2000 na chirurgickém oddělení a vzápětí 29. srpna přeložena na II. dětskou infekční kliniku FN v Brně. Na základě prvních vyšetření ošetřující lékař její stav diagnostikoval jako akutní glomerulonefritidu. V následujících dnech klinické příznaky odpovídaly vzniku HUS s výraznou azotemií, hyperkalemií a acidózou. V době od 1.9. – 5.9. byla u nemocné prováděna hemodialýza (celkem 5x). V průběhu září postupná úprava klinického stavu a sledovaných laboratorních parametrů. Z nemocničního  ošetřování byla propuštěna ve stabilizovaném stavu dne 27. září 2000.

Název bodu agendy: 8) Pohled dopředu: změna kompetencí pracovní skupiny

Kód dokumentu: Doc AF Comm WG 05 07 07 – 3

Stručný popis problematiky, průběh projednávání:

Měla by se pozměnit úloha člena PS pro komunikaci (komunikace o ožehavých a aktuálních tématech, pre-notifikace tiskových zpráv, hodnocení komunikačních aktivit a jejich výsledků, rozvíjení strategií komunikace k citlivým tématům, sdílení plánů práce národních institucí zajišťujících hodnocení rizik) apod.

Přijaté závěry k danému bodu:

Ředitelství komunikace EFSA uvítá názory členů pracovní skupiny na změny nebo doplnění veškeré její činnosti, bude čerpat z názorů na zasedáních a z písemné zpětné vazby, a poté připraví dokument o kompetencích členů PS na příští zasedání v Parmě v říjnu 2007.

Způsob zajištění závěrů v ČR/další postup:

Postup podle schválených závěrů k danému bodu, návrhy budou zaslány do 1. týdne září ve spolupráci s odborem komunikace, jehož pracovník byl určen pro spolupráci s médii a EFSA.

Název bodu agendy: 9)  Kooperace a komunikace: příprava dodatku A-4 ke zprávám EFSA

Kódy dokumentů: Doc AF 05 07 07 – 4, Doc AF Comm WG 05 07 07 – 5

Stručný popis problematiky, průběh projednávání:

Na zasedání pracovní skupiny 24. dubna 2007 bylo schváleno vytvoření „příležitostného“ doplňku A-4 ke zprávám EFSA a možná také pro použití v jiných bulletinech EFSA (e-formát by měl být vhodnější než tištěný, měl by mít 4 stránky, 1 by byla hlavní, aktuální, 1/3 vědecké/jiné události, 2/3 stránek – vědecká témata), provoz, redakční kruh, obsah atd. – Norsko, Belgie, Řecko, Nizozemí a Irsko.

Přijaté závěry k danému bodu:

Prezentace pokroku v přípravě „příležitostného“ dodatku A-4, zlepšení výměny vědeckých informací, posudků a zkušeností z praxe vědců (např. některými důležité záležitostmi by mohly být tzv. front-runner“ projekty, výživa, klonování), rozvíjení příležitostného doplňování zpravodajství EFSA, fungování informačního systému bezpečnosti potravin EU a vztahu mezi EFSA, Evropskou komisí a národními agenturami pro bezpečnost potravin.

Způsob zajištění závěrů v ČR/další postup:

ČR vítá vydávání tzv. dodatku či doplňku ke zprávám a informacím EFSA se záměrem podílení se na výměně nejlepších zkušeností z praxe vědců ze specifických vědeckých oblastí na úrovni EFSA s dopadem na jejich práci v ČS EU a na, pro doplněk určených, důležitých subjektech. Pokud bude v ČR vhodný článek z dané oblasti, bude zaslán k vydání v doplňku A-4 prostřednictvím člena pracovní skupiny – spolupráce s ÚZPI a tiskovými odbory MZe a MZ.

Název bodu agendy: 10) Komunikace: výměna informací a perspektivní plánování

Kódy dokumentů:       a) Doc AF Comm WG 24 04 07 – 3

                                   b) Doc AF Comm WG 24 04 07 – 4                   

Stručný popis problematiky, průběh projednávání:

a) Členové pracovní skupiny byli informováni o nejdůležitějších akcích v oblasti bezpečnosti potravin v ČS a vyměnili si názory o některých záležitostech a problémech, které se týkají hodnocení rizik.

Prostřednictvím EXTRANETU EFSA („Přehled záležitostí bezpečnosti potravin a ptačí chřipky“ a „Nejdůležitějších záležitostí národních agend pro pracovní skupinu komunikace Poradního sboru“) byli členové pracovní skupiny a pracovníci direktoriátu (komunikace) seznámeni s výskytem ptačí chřipky (viru H5N1) v obou hospodářstvích Zemědělsko-obchodního družstva Zálší (Tisová, Nořín) a s opatřeními, které byly po tomto zjištění podniknuty – předběžná opatření, utrácení drůbeže, desinfekcí, profylaktické podávání antivirotik lidem, kteří byli, či mohli být v kontaktu s nemocnou drůbeží,  vymezení ochranného pásma a pásma dozoru, oblastí rizika apod.

Česká republika po zjištění potřebných skutečností neprodleně informovala Evropskou komisi, s jejímiž pracovníky byly také konzultovány postupy při likvidaci nákazy a stanovení pásem a oblastí. Na základě informací SVS ČR a provedeného epidemiologického šetření sdělil hlavní hygienik MUDr. M. Vít, že  riziko nákazy lidí lze hodnotit jako velmi nízké a jeho názor je v souladu s doporučeními Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí, a také s postupy států, ve kterých došlo k nálezu ptačí chřipky H5N1 ve velkochovech drůbeže (UK, HU, FR)

b) Informace o probíhající a připravované práci vědeckého výboru a vědeckých komisí EFSA:

témata: aspartam, potravinářská barviva, hormony v hovězím mase, výživa a zdraví, klonování zvířat, zabíjení tuleňů, pohoda (welfare) chovných ryb atd.

Přijaté závěry/způsob zajištění v ČR: pokračovat v předávání důležitých informací.

 

ZPRÁVA ZE ZPC:         Č.j.: 23885/2007 – 17 410